Předkládané dílo pochází z tvorby jednoho ze zakladatelů konstruktivistických ražení v Československu a jednoho z neobyčejných tvůrců generace 60. let. Vladislav Mirvald, významný člen skupiny Křižovatka, je jedním z průkopníků nových technik a výraznou osobností neokonstruktivismu. Výtvarník zde přednáší své dílo ze série undulačních válců, s jejichž návrhy začal od roku 1979. Touto tvorbou Mirvald implikující paralelnost k organické morfologii, jenž posléze manifestoval ve své tvorbě Rombergovy křivky jako osy válců. Vertikálně laděné dílo je nejen výpovědí o neutuchající zkoumavé duši autora, ale též je působivým estetickým solitérem. Tyto na sebe navazující kruhy, válce jsou tvořeny na základě využívání deskriptivní geometrie, díky níž posléze vznikají tzv. cylindrické aperspektivy. Kinetické plochy se zde nejen opakují a dochází k jejich nekonečnému zacyklení, ale navíc zde autor včlenil takzvaný efekt moiré, který vzniká za pomoci překrývání nebo interferencí dvou pravidelných a jen málo odlišných rastrů. Ty posléze mohou vytvářet zdání pohybu či nových obrazců. Viděné dílo je výtečným příkladem autorovy práce s kinetickými obrazci, jeho práce osmdesátých let a v neposlední řadě referenční prací jeho malířské tvorby.

Vladislav Mirvald byl významný český výtvarník, pedagog a fotograf, známý jako člen významné skupiny Křižovatka. Jeho tvorba byla klíčovým prvkem českého konstruktivního umění, a stal se osobitým malířem a vynálezcem nových výtvarných postupů, jako jsou kaňkáže a zmrzláže.

Narodil se v Záluží u Mostu, kde začal navštěvovat gymnázium. Po odstěhování do Loun a absolvování lounského gymnázia pracoval během války jako drážní dělník a telegrafista. Studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, kde získal vzdělání v oboru výtvarná výchova, deskriptivní geometrie a modelování. Po promoci učil na základních školách a na lounském gymnáziu, kde působil většinu své pedagogické kariéry.

Mirvald byl také vášnivým fotografem, sběratelem a restaurátorem. Věnoval se dokumentaci svého okolí, vydal obrazovou knihu o Lounech a okolí a byl autorem sbírek chmelových známek, pohlednic a poštovních kolků. Byl členem SVU Mánes a vystavoval se skupinou Tvrdošíjných.

V umělecké tvorbě Mirvalda můžeme sledovat vývoj od kubistické analýzy a realistické krajinomalby k expresívním vodním krajinám. Jeho kaňkáže, začínající v roce 1961, představovaly výrazné překonání informelu a zdůrazňovaly vztah mezi řádem a náhodou. Tématem jeho díla se stal vztah mezi geometricky vymezenými plochami, konkrétně černými a bílými ploškami. Mirvald experimentoval s kruhovými strukturami, cylindrickými aperspektivami a undulačními válci, což zahrnovalo paralelnost k organické morfologii. Jeho tvorba se stala výzvou pro vnímání plochy jako prostoru a zpochybňovala samotný proces vnímání.

Vladislav Mirvald zemřel v roce 2003 v Lounách, a jeho dílo zůstává významnou součástí českého konstruktivního umění.