Vystaveno a publikováno: První výstava skupiny surrealistů v ČSR, 15. 1. – 3. 2. 1935. Jindřich Štyrský, SVU Mánes, Praha 4. 4. – 25. 4. 1946. Le surréalisme même 2, 1957. Český surrealismus 1929-1953 (ed. Karel Srp a Lenka Bydžovská), Argo 1996, č. k. 336, obr. 140. Jindřich Štyrský (ed. Lenka Bydžovská a Karel Srp), Argo 2007, č. k. 203, s. 318, obr. 415. Dada e Surrealismo riscoperti, Arturo Schwarz, Complesso Monumentale Del Vittoriano, Roma (9. 10. 2009–7. 2. 2010), repro na str. 335. Surréalisme-Oeuvres sur papier, Galerie Interart, Geneve (11. 10. 2011–20. 1. 2012); Galerie Michel Descours, Lyon, 2015. Krása bude křečovitá, Surrealismus v Československu, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou, Arbor Viate 2016, repro 222. Surrealismus podstatně přispěl k rozvoji koláže, zejména jejích podvratných účinků, kdy spojoval nespojitelné, na jedné ploše se nacházely protichůdné náměty, jež by se normálně nikdy neocitly vedle sebe v bezprostřední vzájemné souvislosti. Příkladem je i tato jednoduchá koláž Jindřicha Štyrského, pocházející ze souboru Stěhovací kabinet, sestavená pouze ze dvou tvarově na sebe navazujících motivů, jejichž význam je však opačný: děla a do bílé drapérie zavinutého těla dítěte, z nějž vykukuje pouze hlava, připomínající mumii. Do kontrastu se tak dostává zbraň a nevinnost, stroj a dětský svět, nástroj ničení a život. Navíc je koláž pojata tak, že mumie je právě z děla vystřelena jako náboj. Štyrský, který četl Freuda, uplatňoval jeho symbolický slovník, takže lze z koláže rozpoznat okamžitě narážky na jeho ztotožnění předmětů s pohlavními orgány. Z obsáhlého souboru Stěhovací kabinet je patrná šíře Štyrského představivosti, každá z koláží je individuální, má své vlastní napětí. K uskutečnění své představy přistoupil Štyrský vždy tou nejpřímější cestou, jsou otevřené a syrové zároveň. Výrazové a významové pnutí, jež do koláží vetknul, má stále silný emotivní účinek, jenž nenechává diváka chladným.