Publikováno: Federico Díaz, List od Works I., 1987 – 2021. Autor nám představuje jeden ze svých výjimečných uměleckých projektů. V daném případě se jedná o realizaci, kterou vytvořil pro 54. ročník benátského bienále. Kurátorkou byla Alanna Heiss, zakladatelka slavné P.S.1 Contemporary Art Center v New Yorku. Jednalo se o interaktivně se reprodukující prostorovou instalaci, která dávala nový smysl pojmu buněčného rozmnožování. Diazovým dílům nikdy nechybí originalita, což nabízené dílo jen potvrzuje, načež v daném případě zde přichází další významný prvek, a to interaktivita. Dílo vznikalo za pomocí robotů řízených matematickým programem. Objekt postupně vyrůstal a měnil svou podobu, tak jako živý organismus reaguje na světlo. Každá z kuliček představuje světelný foton, který je vložen v kompozici na základě dat z optických senzorů, které monitorovaly dopad světla na místo. Intenzita okolního světla se liší podle denního režimu a také podle toho, kolik se v instalaci nacházelo návštěvníků, kteří se různě pohybovali či měli různě barevné oblečení. Federico Díaz se již od počátků své tvorby svým nezaměnitelným způsobem liší od svých současníků a spoluutváří nový význam pro pojem originality. Jeho díla jsou svou myšlenkou a formou tak překotná že atakují světovou jedinečnost. Dílo Outside Itself svou myšlenkou reálného zachycení neviditelných fotonů je úžasným příkladem oné svébytnosti autora a nejen výtečným, ale i výjimečným příkladem současné české umělecké tvorby. Obdobná díla se na našich a dalších prestižních aukcích draží v rozmezí 300 000 – 400 000 CZK

Federico Díaz se narodil 18. července 1971 v Praze a je výtvarným umělcem česko-argentinského původu. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1990–1997, kde navštěvoval ateliéry vedené Karlem Malichem, Stanislavem Kolíbalem a Alešem Veselým. Během první poloviny devadesátých let začal vystavovat na prestižních festivalech nových médií v Evropě a Japonsku.

Díaz je známý svým používáním nových médií, algoritmicky generovaného umění, interaktivity a využití robotů ve své tvorbě. Jeho práce často odhaluje imateriální elementy přirozeného prostředí, které nejsou běžně zachytitelné lidskými smysly. Je považován za vizuálního aktivistu a spojuje vědu a umění jako rovnocenné složky své tvorby.

Kromě výstav v Česku, včetně Domu umění města Brna, Moravské galerie a Národní galerie v Praze, vystavoval také na mezinárodních akcích a institucích jako Institute of Contemporary Art/ICA v Londýně, ZKM Center for Art and Media v Karlsruhe, Mori Art Museum v Tokiu, MASS MoCA ve státě Massachusetts a na Benátském bienále.

Jeho významné instalace zahrnují "Eccentric Gravity: Heraldic" (2020), "BIG LIGHT I'm Leaving the Body" (2019), "Subtile Sacramento" (2017-2018), "BIG LIGHT Space of Augmented Suggestion" (2017), a "Geometric Death Frequency-141" (2010).

Díaz působil také jako pedagog na Masarykově univerzitě v Brně a vedl Ateliér supermédií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze mezi lety 2008–2014. Jeho umělecký přístup se vyznačuje kombinací inspirace z různých uměleckých proudů 20. století, od Bauhausu a Lászla Moholy-Nagyho po současné umělce jako Tomás Saraceno a Philippe Parreno.

Federico Díaz získal ocenění za své dílo, jako například na Florentském bienále v roce 2007 za projekt "Sakura", za který obdržel cenu Premio Internazionale „Lorenzo il Magnifico“.