Olej na plátně, 81 x 60 cm, rámováno, datace 1936, signováno vpravo dole V. Sychra 36. 

Obraz Pařížanka náleží k mimořádně reprezentativním pracím Vladimíra Sychry a velmi přesvědčivě ukazuje autorovu schopnost spojit portrétní malbu s vytříbeným smyslem pro barevnou atmosféru, psychologii modelu a kultivovanou stylizaci. Už samotný námět odkazuje k prostředí moderní metropole a k typu elegantní, sebevědomé ženy, který se v meziválečném umění pojil s představou současnosti, společenské kultury a nového životního stylu. Sychra zde pracuje s výrazně ztišenou, téměř stříbřitou barevností, v níž se uplatňují odstíny šedi, modři, černi a jemných tělových tónů. Tato tlumená škála je oživena drobnými barevnými akcenty na šatech a v oblasti rtů, které dodávají obrazu jemné napětí. Malířský rukopis zůstává místy uvolněný a pastózní, jinde se naopak zklidňuje a soustřeďuje na měkkou modelaci tváře a těla. Velkou pozornost si zaslouží samotná podoba modelu. Protáhlý obličej, klidný pohled a vzpřímené držení těla vytvářejí dojem noblesy i jistého odstupu. Nejde přitom o chladnou reprezentativnost. Sychra dokáže do výrazu postavy vložit určitou melancholii a vnitřní uzavřenost, která portrétu dodává psychologickou hloubku. Právě tato kombinace elegance a introspekce je jednou z nejsilnějších kvalit obrazu. Kompozice je založena na pevné vertikále figury a na kontrastu světlého těla proti tmavšímu okolí. Ornamentální akcenty na oděvu zároveň narušují strohost kompozice a vnášejí do ní dekorativní rytmus. Celek tak působí vyváženě, sebevědomě a současně velmi moderně. Pařížanka patří k těm Sychrovým dílům, která mají nejen vysokou výtvarnou úroveň, ale i výraznou reprezentativní hodnotu v rámci jeho tvorby. Práce tohoto typu a kvality se na trhu objevují spíše výjimečně, což ještě podtrhuje její sběratelskou atraktivitu. Dílo zároveň velmi dobře dokládá autorovu meziválečnou polohu, v níž se portrétní tradice setkává s moderním cítěním, kultivovanou barevností a schopností zachytit atmosféru doby prostřednictvím jediné figury.

Vladimír Sychra byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog, který působil převážně během první poloviny 20. století. Narodil se 28. ledna 1903 v Praze.

Sychra absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze pod vedením profesora Emanuela Dítěte a následně pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění, kde byl jeho učitelem Max Švabinský. Během druhé světové války vyučoval ve Škole Mánesa a později, v období let 1947 až 1963, působil jako pedagog na Speciální malířské škole AVU v Praze.

Byl jedním ze zakladatelů Spolku výtvarných umělců Mánes (SVU Mánes) a od roku 1929 se s ním aktivně podílel na výstavách, kde prezentoval svou tvorbu.

Sychra byl významnou postavou českého uměleckého prostředí své doby a jeho práce zahrnovala širokou škálu žánrů, včetně malby, ilustrací a grafiky. Jeho dílo je dodnes respektováno a ceněno jak pro jeho uměleckou kvalitu, tak pro jeho vliv na rozvoj českého výtvarného umění.

Zemřel 20. února 1963 v Praze.