Olej na překližce, 30 x 23,5 cm, rámováno, signováno vlevo dole „F. Tichý„ dále opatřeno přípisem. 

Opatřeno odborným posudkem PhDr. Karla Srpa.

Motiv Vysoké školy otevírá jeden z výrazných okruhů tvorby Františka Tichého, v němž se svět cirkusu, jezdeckého umění a divadelní stylizace proměňuje v prostor pro elegantní, až symbolicky působící figurální kompozici. Jezdec na vzpínajícím se koni není podán popisně. Tichý celý výjev redukuje na souhru několika základních tvarů, křivek a barevných ploch, které dávají scéně rytmus a napětí. Kompozici určuje především výrazná diagonála jezdcovy paže a obloukovitý pohyb koňského těla. Figura v černém oděvu a cylindru působí téměř jako znak, zatímco kůň je modelován pomocí velkých bílých, hnědých a okrových ploch. Autor se vědomě vzdaluje anatomické přesnosti a soustřeďuje se na pohyb, rovnováhu a vzájemné sevření obou postav. Právě tím získává výjev lehkost i zvláštní dramatičnost. Tlumené pozadí nechává naplno vyniknout siluetě jezdce a zvířete. Omezená barevná škála, měkké přechody a uvolněná modelace odpovídají Tichého schopnosti spojit kreslířskou jistotu s poetickou stylizací. Motiv vysoké jezdecké školy se tak mění v obraz soustředění, disciplíny a téměř choreograficky přesného pohybu. Vysoká škola je působivou ukázkou Tichého figurálního světa, v němž se cirkusová a jezdecká tematika stává prostředkem pro osobitou, lyricky laděnou moderní malbu.

František Tichý se narodil 24. března 1896 v Praze. Jeho rodiče se jmenovali Alžběta a Alois Tichý. Otec pracoval jako bednář u Antona Rudolfa Rosenberga, obchodníka se starožitnostmi na Smíchově. Matka pocházela z rodiny Františka Kratochvíla, obuvnického mistra z Chval. Spolu s rodiči, starším bratrem Václavem a nevidomou sestrou Antonií žili na Smíchově.

František se vyučil litografem ve firmě A. L. Koppe na Smíchově a současně navštěvoval večerní kurzy kreslení, které vedl Alexander Jakesch. V roce 1917 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval u profesorů Josefa Loukoty, Vratislava Nechleby, Jakuba Obrovského a Karla Krattnera. Avšak akademii opustil v roce 1923, těsně před jejím dokončením.

Po opuštění akademie pracoval v pražských kabaretech, kde vytvářel poutače a plakáty. Také působil jako knižní grafik a výtvarný redaktor v nakladatelství Melantrich. Zároveň se věnoval scénografii ve Švandově divadle na Smíchově.

V roce 1929 dostal nabídku stát se vedoucím litografické dílny v São Paulu, Brazílie, ale z finančních a politických důvodů tuto nabídku nepřijal. Zůstal v Paříži s Marií Hráskou, později svou manželkou. Zde se jeho umělecké dovednosti rozvinuly. V roce 1935 se vrátil do Prahy a věnoval se převážně malířství. Mezi lety 1945 a 1951 působil jako profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde učil malbu a grafiku.

František Tichý byl výtvarníkem, který se inspiroval svými zkušenostmi v cirkuse a atmosférou manéže. Tuto inspiraci promítl do svých děl, která zahrnovala motivy balance a artistických výkonů. Jeho malby a grafiky zachycovaly také dění na ulicích měst, kavárny a periferie. Vytvářel imaginativní portréty, zátiší a věnoval se ilustraci, kresbě a typografii. Měl vliv na avantgardní umění 30. let 20. století.

František Tichý byl členem různých uměleckých spolků, včetně Devětsilu, Sdružení českých umělců grafiků Hollar, Umělecké besedy, Spolku výtvarných umělců Mánes a České akademie věd a umění.

Zemřel 7. října 1961 v Praze, kde zanechal významné dílo, které je dnes součástí sbírek několika prestižních galerií v České republice a na Slovensku.