Olej na plátně, 60 x 78 cm, rámováno, datace 1963, signováno vpravo dole K. Souček 63. 

Obraz pochází z autorovy pozůstalosti.

Obraz U moře je charakteristickou ukázkou tvorby malíře, jenž patřil mezi členy Skupiny 42, jejíž umělci obraceli pozornost k člověku a jeho každodennímu prostředí. Karel Souček si vytvořil osobitý malířský rukopis založený na výrazné kompoziční stavbě, zjednodušování tvarů a práci s kontrastem světla a stínu. Jeho obrazy často zachycují postavy v prostředí, které není pouhou kulisou, ale spoluutváří celkovou náladu výjevu. V průběhu poválečných desetiletí se jeho malba dále proměňovala směrem k větší tvarové úspornosti a výraznější barevné i kompoziční stylizaci. Významným podnětem byla také cesta do Paříže a Londýna v roce 1961, po níž se v jeho tvorbě objevují obrazy vystavěné na zobecněném dojmu z města a na ráznějších barevných akcentech. Na nabízeném obraze zachycuje Souček skupinu lidí na pobřeží, mezi nimiž vynikají velké slunečníky s červenými a světlými výsečemi. Postavy jsou podány jen v základních obrysech a jejich tmavé siluety téměř splývají s okolním prostorem. Nad nimi se rozprostírá široký pás moře v hlubokých modrofialových tónech, který odděluje pobřeží od tlumeného, zelenošedého nebe. Právě výraznější červené akcenty slunečníků oživují jinak střídmou paletu a soustřeďují pozornost do spodní části kompozice. Souček se nesnaží zachytit jednotlivé detaily, ale cílí především na vystižení kýžené atmosféry v dotyčném okamžiku.

Karel Souček se narodil 16. září 1915 v obci Kročehlavy, která dnes patří k městu Kladno. Jeho rodiče pocházeli z Otročíněvsi na Rakovnicku. Již v mládí projevil výtvarný talent, který byl objeven kročehlavským malířem Karlem Karasem.

Během období druhé světové války se připojil ke slavné umělecké skupině nazvané "42". Na začátku padesátých let byl nucen opustit pozici asistenta profesora Vlastimila Rady na pražské Akademii výtvarných umění. Dostal nabídku na místo profesora výtvarné výchovy na Střední všeobecně vzdělávací škole v Rakovníku, kde působil nějaký čas. V roce 1958 se stal vedoucím ateliéru na Akademii výtvarných umění v Praze, a v letech 1967-1969 zastával funkci rektora této školy.

Roku 1973 si zřídil vlastní ateliér v Hřebečníkách a v roce 1978 byl zvolen předsedou Svazu českých výtvarných umělců.

Jeho umělecké dílo zahrnovalo různé žánry, ale proslavil se zejména malbami pasáží, obchodů a dílen, které byly plné rušného života. Také zachytil motivy z cest po evropských hlavních městech a vytvořil významný cyklus nazvaný "Quijotovský cyklus". V padesátých letech vytvořil scénické návrhy pro kladenské divadlo a získal ocenění za návrh na výzdobu síně na Pražském hradě.

Karel Souček měl vynikající mezinárodní ohlas, získal například zlatou medaili na výstavě Expo 58 v Bruselu za malířskou výzdobu československého pavilonu. Dále obdržel stříbrnou medaili na Bienále v Sao Paulo a Guggenheimovu cenu. Byl také oceněn cenou Stříbrného orla na mezinárodním knižním veletrhu v Nice v roce 1978. V roce 1969 byl zvolen dopisujícím členem Akademie Clementina v Bologni. Karel Souček byl také autorem návrhu mozaiky ve vstupní hale Domu kultury v Kladně. Jeho umělecké dílo zůstává významnou součástí českého výtvarného dědictví.

Karel Souček zemřel 26. listopadu 1982 v Kladně.