Patinovaný bronz, 155 cm, datace 1966, ve spodní části značeno Janeček. 

Opatřeno certifikátem pravosti syna autora Ing. Tomáše Janečka. 

V plastice Torso pracuje Ota Janeček s lidskou figurou prostřednictvím radikální redukce. Tělo je zbaveno anatomických detailů a proměněno v protáhlý vertikální útvar, jehož základní proporce ještě odkazují k lidské postavě, avšak výsledný tvar se již pohybuje na hranici figury a autonomního znaku. Právě toto napětí mezi konkrétním tělem a abstraktní formou dává dílu jeho výraznou monumentalitu. Dominantní je štíhlá, téměř totemická silueta. Horní část těla se uzavírá do kompaktního objemu, zatímco spodní partie se rozděluje do dvojice úzkých nohou, které plastiku pevně ukotvují. Jemné vychýlení obrysu a nepatrné asymetrie zabraňují přísné geometrické strnulosti a dodávají figuře živý, organický charakter. Janeček zde nepracuje s pohybem v tradičním smyslu, ale s pomalým vnitřním napětím formy. Důležitá je také povrchová struktura bronzu. Vertikální stopy modelace a tmavá patina zdůrazňují protáhlost plastiky a zároveň zachovávají určitou hmatovou kvalitu původního sochařského procesu. Materiál nepůsobí chladně ani technicky, naopak podporuje archaizující a téměř meditativní účinek celku. Datace 1966 zasazuje dílo do období, kdy se Janečkova tvorba intenzivně zabývala zjednodušováním přírodních a figurálních motivů do elementárních tvarů. Stejná citlivost k organické stavbě, rytmu a redukci, kterou lze sledovat v jeho malbě a grafice, se zde přenáší do trojrozměrného média. Lidské tělo není popisováno, ale převedeno do znaku existence, stability a vertikálního růstu. Výška 155 cm dává plastice téměř lidské měřítko a zesiluje její fyzickou přítomnost v prostoru. Torso tak působí zároveň stroze i citlivě a ukazuje méně často připomínanou sochařskou polohu Oty Janečka, v níž se jeho smysl pro organickou formu přirozeně propojuje s monumentální jednoduchostí.

Ota Janeček, významný český kreslíř, malíř, grafik, ilustrátor a sochař, se narodil 15. srpna 1919 v Pardubicích. Jeho vzdělání začalo na Českém vysokém učení technickém v Praze v letech 1937-1939, kde studoval kresbu pod vedením O. Blažíčka, C. Boudy a K. Pokorného. Po uzavření vysokých škol nacisty pokračoval ve studiu na pražské Umělecko-průmyslové škole v letech 1941-1942, avšak tato škola mu zůstala nedokončená. Byl členem SVU Mánes a SČUG Hollar.

V počátcích své tvorby byl Ota Janeček ovlivněn expresivitou válečného období a uměním Amedea Modiglianiho. Během let se jeho styl vyvíjel od kubistických vlivů k osobitému poetickému stylu, inspirovanému přírodou a lidovým uměním. Zvláště pozoruhodný byl jeho malířský cyklus "Trávy", ve kterém prezentoval komorní zátiší z přírody. V jeho dílech se objevovala také krajina, květiny, ptáci a další přírodní motivy, které vykazovaly určitou stylovou podobnost s tradičními japonskými obrazy. Vedle malby se věnoval také grafice, zejména technikám jako linoryt, litografie a suchá jehla.

Ota Janeček zemřel 1. července 1996 v Praze. Jeho dílo bylo oceněno mnoha výstavami a oceněními, včetně velké retrospektivní výstavy v Mánesu v roce 1995.