Kombinovaná technika na sololitové desce, 60 x 50 cm, rámováno, datace 1990, signováno vpravo dole Istler 90, zezadu opatřeno štítkem: Josef ISTLER, Torzo 1990. 

Opatřeno certifikátem pravosti od dcery autora, MgArt. Clary Istlerové.

Protáhlý světlý útvar připomínající lidské tělo vystupuje před teplým, jemně členěným pozadím. Tmavý pás v jeho střední části narušuje plynulost obrysu a vytváří dojem obnažení, oděvu i nečekaného předělu zároveň. Název Torzo orientuje pohled k tělesnosti, tvar však zůstává otevřený více významům. Istler v díle z roku 1990 pracuje s napětím mezi hladkým světlým povrchem a hutnějšími okolními strukturami. Figura se jeví pevně a současně neúplně, jako fragment vyňatý z širšího, neznámého celku. Tento způsob imaginativní figurace umožňuje vnímat tělo jako místo proměny. Úspornost motivu přitom zesiluje jeho účinek: několik barevných vztahů a jediný neobvyklý obrys stačí k vytvoření znepokojivého, přesto soustředěného obrazu.

Josef Istler se narodil 21. prosince 1919 v Praze a zemřel tamtéž 19. června 2000. Byl významným českým malířem, grafikem, fotografem, typografem a učitelem. Na počátku jeho umělecké kariéry stálo studium malby u německého malíře Waltera Höfnera. Nicméně bylo jeho tvorba hluboce ovlivněna díly Maxe Ernsta a Paula Klee.

Istler je považován za klíčovou postavu druhé generace českých surrealistů. Během rané fáze své kariéry se v jeho díle mísil surrealismus s abstrakcí, což bylo zřetelným odrazem politických a společenských poměrů doby, zejména během 2. světové války. Pocity strachu, úzkosti a melancholie byly prostřednictvím surrealistického přístupu vyjádřeny ve svém nejčistším tvaru. V té době nemohl Istler pracovat volně a jeho raná tvorba byla prezentována hlavně v okruhu členů Skupiny Ra, často ve spolupráci s básníkem Ludvíkem Kunderou.

Josef Istler byl také členem Skupiny Ra a mezinárodního uskupení Cobra. Jeho díla často nacházela své inspirace v básních Ludvíka Kundery, což vedlo k fascinujícím spojením mezi malbou a poezií. Byl také silně ovlivněn setkáním s K. Teigem a TOYEN, dvěma význačnými postavami českého surrealismu. Toto setkání ho přivedlo blíže k jeho generačním vrstevníkům, což nakonec vedlo k jeho zapojení do Skupiny Ra.

V průběhu své kariéry tvořil Istler nejen v oblasti malby a grafiky, ale také se věnoval fotografii, typografii a pedagogice. Jeho práce se staly neodmyslitelnou součástí českého výtvarného umění 20. století.