Optická koláž, 31,3 x 31,3 cm, rámováno, pod sklem, datace 1970, signováno zezadu M. Dobeš 1970. 

Nabízené dílo Milana Dobeše představuje charakteristický příklad autorova dlouhodobého zájmu o optické jevy, světlo, pohyb a proměnlivost vizuální zkušenosti. Geometricky přesná kompozice je založena na soustředném kruhovém motivu zasazeném do výrazného barevného pole a doplněném centrálním transparentním prvkem. Výsledkem je práce na pomezí obrazu, objektu a kinetického experimentu. Základní strukturu tvoří kontrast červené, oranžové a černé plochy. Barevný kruh zde nepůsobí pouze dekorativně, ale vytváří optické centrum celé kompozice a současně rámuje vnitřní prostor díla. Dobeš využívá elementární geometrické tvary jako prostředky přesně kontrolovaného vizuálního napětí. Čtverec, kruh a vertikální osa se navzájem vyvažují a vytvářejí přísný řád, který je zároveň narušován proměnlivostí transparentního a reflexního středu. Právě centrální prvek je zásadní pro kinetický charakter práce. Lom a odraz světla způsobují, že se vnitřní obraz mění podle intenzity osvětlení i podle úhlu, z něhož je dílo pozorováno. Divák tak nevnímá jednu neměnnou kompozici, ale sled optických situací. To, co se při frontálním pohledu jeví jako stabilní geometrický systém, se při změně pozice proměňuje prostřednictvím odlesků, deformací a světelných efektů.

Milan Dobeš je významným slovenským umělcem konstruktivistických tendencí, známým zejména svými kinetickými objekty a grafickými pracemi.

Studuje na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a je ovlivněn impresionismem. Od konce 50. let se přiklání k geometrické abstrakci, což vyústí v tvorbu geometrických kreseb a grafik. Ve 60. letech se zaměřuje na kinetické objekty, které využívají světlo a pohyb. Vytváří manifest "O světle a pohybu", kde deklaruje svůj zájem o technologii a nový humanismus.

Jeho práce se vyznačují technickými prvky jako elektrické motory a konvexní zrcadla. Jeho umění kombinuje kinetické prvky s optickou iluzí a pohybem. Dobeš se stává významným představitelem konstruktivismu a op-artu, což mu přináší mezinárodní uznání.

Během normalizace se věnuje komorním plastikám a grafice. V 70. letech se vrací k divadelní tvorbě a vytváří kinetická představení. V roce 2001 je založeno Muzeum Milana Dobeše v Bratislavě, kde jsou k vidění jeho díla i díla příbuzných umělců.