Optická koláž, 46 x 46 cm, rámováno, pod sklem, datace 1971, značeno zezadu na štítku. 

Dílo Composition of Four Lights / Kompozice čtyř světel z roku 1971 představuje Milana Dobeše v jedné z nejcharakterističtějších poloh jeho tvorby, založené na výzkumu světla, pohybu, optické proměnlivosti a aktivní účasti diváka. Práce se čtyřmi světelnými prvky, uspořádanými do přísné čtvercové struktury, propojuje geometrickou přesnost s proměnlivým vizuálním účinkem a řadí se do širšího kontextu kinetického a konstruktivního umění druhé poloviny 20. století. Základ kompozice tvoří čtyři kruhové útvary sestavené do pravidelného rastru. Jejich vnitřní partie pracují s odrazem, lomem a vrstvením světla, zatímco výrazné barevné kruhy kolem jednotlivých center zdůrazňují rytmus celé skladby. Přesná geometrie však není samoúčelná. Dobeš ji využívá jako výchozí strukturu, která se aktivuje teprve světlem a proměnou diváckého pohledu. Právě vztah mezi statickou konstrukcí a proměnlivým optickým vjemem je pro dílo zásadní. Při změně úhlu pohledu dochází k posunům odlesků, intenzity a prostorového účinku jednotlivých prvků. Dílo se tak neuzavírá do jediného stabilního obrazu, ale existuje v čase a ve vztahu k divákovi. Ten se stává přímým účastníkem vizuální situace a svým pohybem spoluutváří výsledný vjem.

Milan Dobeš je významným slovenským umělcem konstruktivistických tendencí, známým zejména svými kinetickými objekty a grafickými pracemi.

Studuje na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a je ovlivněn impresionismem. Od konce 50. let se přiklání k geometrické abstrakci, což vyústí v tvorbu geometrických kreseb a grafik. Ve 60. letech se zaměřuje na kinetické objekty, které využívají světlo a pohyb. Vytváří manifest "O světle a pohybu", kde deklaruje svůj zájem o technologii a nový humanismus.

Jeho práce se vyznačují technickými prvky jako elektrické motory a konvexní zrcadla. Jeho umění kombinuje kinetické prvky s optickou iluzí a pohybem. Dobeš se stává významným představitelem konstruktivismu a op-artu, což mu přináší mezinárodní uznání.

Během normalizace se věnuje komorním plastikám a grafice. V 70. letech se vrací k divadelní tvorbě a vytváří kinetická představení. V roce 2001 je založeno Muzeum Milana Dobeše v Bratislavě, kde jsou k vidění jeho díla i díla příbuzných umělců.