Kombinovaná technika na kartonu, 43 x 71 cm, rámováno, datace 1964, signováno vpravo dole M. Dobeš 1964, zezadu M. Dobeš 1964.

Geometrická kompozice představuje charakteristické dílo Milana Dobeše, slovenského malíře a grafika, který se zařadil mezi průkopníky konstruktivismu a op-artu ve střední Evropě. Právě na přelomu padesátých a šedesátých let se autor odklonil od tradiční krajinomalby a začal systematicky rozvíjet geometrickou abstrakci. Základním prvkem jeho výtvarného jazyka se stal kruh a jeho segmenty, jejichž vzájemné uspořádání mu umožňovalo zkoumat rytmus, rovnováhu a optické působení barevných ploch. Tyto principy se následně promítly také do jeho kinetických objektů a světelných instalací. V předložené kompozici se pravidelná síť kruhů a obdélníkových polí skládá do promyšleného geometrického celku. Střídání černých a modrých ploch, od sytých až po světlejší odstíny, vytváří výrazný kontrast a zdůrazňuje rytmus opakujících se tvarů. Kruhy jsou rozdělovány na půlkruhy či menší výseče, které se v jednotlivých polích různě obracejí a vzájemně doplňují. Přesná struktura tak nepůsobí monotónně, ale vytváří proměnlivou vizuální hru, v níž se plné a prázdné plochy neustále vyvažují. Dobeš zde uplatňuje principy konstruktivistického myšlení, založené na redukci výtvarných prostředků a hledání jasných vztahů mezi základními geometrickými formami. Přestože je kompozice statická, pravidelné opakování a proměny kruhových motivů vyvolávají dojem vnitřního pohybu. Divákovo oko postupuje mezi jednotlivými částmi obrazu a průběžně objevuje nové vazby mezi tvary a barvami. V 60. letech se Dobeš intenzivně věnoval geometrickým strukturám a optickým principům, které se staly východiskem jeho dalšího rozvoje kinetického umění.

Milan Dobeš je významným slovenským umělcem konstruktivistických tendencí, známým zejména svými kinetickými objekty a grafickými pracemi.

Studuje na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a je ovlivněn impresionismem. Od konce 50. let se přiklání k geometrické abstrakci, což vyústí v tvorbu geometrických kreseb a grafik. Ve 60. letech se zaměřuje na kinetické objekty, které využívají světlo a pohyb. Vytváří manifest "O světle a pohybu", kde deklaruje svůj zájem o technologii a nový humanismus.

Jeho práce se vyznačují technickými prvky jako elektrické motory a konvexní zrcadla. Jeho umění kombinuje kinetické prvky s optickou iluzí a pohybem. Dobeš se stává významným představitelem konstruktivismu a op-artu, což mu přináší mezinárodní uznání.

Během normalizace se věnuje komorním plastikám a grafice. V 70. letech se vrací k divadelní tvorbě a vytváří kinetická představení. V roce 2001 je založeno Muzeum Milana Dobeše v Bratislavě, kde jsou k vidění jeho díla i díla příbuzných umělců.