Kombinovaná technika na kartonu, 43 x 71 cm, rámováno, datace 1964, signováno vpravo dole M. Dobeš 1964, zezadu M. Dobeš 1964.

Předložená kompozice náleží k charakteristickým ukázkám tvorby Milana Dobeše, jenž se od počátku šedesátých let zařadil mezi nejvýraznější představitele geometrické abstrakce, op-artu a kinetického umění ve střední Evropě. Po počáteční zkušenosti s tradičněji pojatou malbou se jeho pozornost postupně přesunula k redukovanému výtvarnému jazyku založenému na přesně vymezených geometrických formách, rytmu a optickém působení. Významnou roli v jeho tvorbě získaly kruhy, jejich výseče, linie a pravidelně členěné plochy, které autor skládal do promyšlených vizuálních systémů. Kompozice je vystavěna na opakování základních geometrických prvků a jejich vzájemném posunu. Jednotlivé tvary se střídají, obracejí a navazují na sebe tak, že celek působí současně pevně uspořádaně i překvapivě dynamicky. Dobeš pracuje s kontrastem barevných ploch a s jejich přesným rozmístěním, díky němuž vzniká vizuální napětí mezi jednotlivými částmi obrazu. Geometrické motivy nejsou vnímány izolovaně, ale jako součást širšího rytmu, který propojuje celou obrazovou plochu. Přestože je dílo založeno na přesném řádu, nepůsobí mechanicky. Proměny tvarů, jejich vzájemná orientace a střídání barevných hodnot vytvářejí dojem pohybu a optické proměnlivosti. Divákův pohled je veden napříč kompozicí a neustále přechází mezi jednotlivými formami, jejichž vztahy se mění podle způsobu pozorování. Právě tento princip je pro Dobešovu tvorbu zásadní. Obraz nevnímá pouze jako statickou plochu, ale jako aktivní vizuální prostředí, v němž se uplatňuje pohyb, rytmus a proměna vjemu. Tyto postupy se následně staly základem jeho světelných a kinetických objektů.

Milan Dobeš je významným slovenským umělcem konstruktivistických tendencí, známým zejména svými kinetickými objekty a grafickými pracemi.

Studuje na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a je ovlivněn impresionismem. Od konce 50. let se přiklání k geometrické abstrakci, což vyústí v tvorbu geometrických kreseb a grafik. Ve 60. letech se zaměřuje na kinetické objekty, které využívají světlo a pohyb. Vytváří manifest "O světle a pohybu", kde deklaruje svůj zájem o technologii a nový humanismus.

Jeho práce se vyznačují technickými prvky jako elektrické motory a konvexní zrcadla. Jeho umění kombinuje kinetické prvky s optickou iluzí a pohybem. Dobeš se stává významným představitelem konstruktivismu a op-artu, což mu přináší mezinárodní uznání.

Během normalizace se věnuje komorním plastikám a grafice. V 70. letech se vrací k divadelní tvorbě a vytváří kinetická představení. V roce 2001 je založeno Muzeum Milana Dobeše v Bratislavě, kde jsou k vidění jeho díla i díla příbuzných umělců.