Olej na plátně, 41 x 52 cm, rámováno, signováno vlevo dole Z. Braunerova, na zadní straně štítek: Sdružení V. Hollara s razítkem a vyjádřením o pravosti, pozůstalostní razítko, zezadu na slepém rámu štítek s č. 84. 

Vystaveno a publikováno: 

Má vlast - Pocta české krajinomalbě, Jízdárna Pražského hradu, Správa Pražského hradu a S.V.U. Mánes, 4. 9.–1. 11. 2015, s. 232. 

Obraz V ohbí řeky zachycuje Zdenku Braunerovou v poloze citlivé krajinářky, která dokázala spojit bezprostřední pozorování přírody s kultivovaným smyslem pro kompozici a atmosféru. Výjev je vystavěn kolem klidné říční hladiny, která otevírá prostor do hloubky a zároveň odráží světlo okolní krajiny. Braunerová pracuje s vyváženým členěním obrazu, v němž se střídají vodní plocha, pás zeleně, skupina staveb a zvlněný terén v pozadí. Barevnost je založena na tlumených zelených, okrových a šedomodrých tónech, které jsou podány lehkým, živým rukopisem. Právě práce se světlem a vzdušnou perspektivou dodává scéně jemnou náladovost a pocit přirozeného klidu. Zaujme také způsob, jakým autorka propojuje konkrétní krajinný motiv s volnější malířskou interpretací. Nejde o topografický záznam, ale o osobní vidění krajiny, v němž důležitou roli hraje rytmus terénu, měkkost barevných přechodů a harmonický vztah jednotlivých plánů. V ohbí řeky tak náleží k působivým ukázkám Braunerové krajinářské tvorby.

Zdenka Braunerová, narozená do zámožné rodiny jako nejmladší ze čtyř sourozenců, se narodila do vlivného prostředí. Její otec, významný advokát a poslanec říšské rady JUDr. František August Brauner, pocházel z rodu usazeného v Litomyšli. Již od malička projevovala Zdenka vášeň k malování, podporovaná jak otcem, tak matkou Augustou, rozenou Neumannovou, amatérskou malířkou a členkou starobylého šlechtického rodu.

Zdenka vyrůstala v prostředí, kde se setkávala s významnými osobnostmi české kultury, literatury a výtvarného umění, díky čemuž se stala součástí intelektuálního prostředí své doby. Její rodiče hostili známé literáty a výtvarníky, a Zdenka měla příležitost setkávat se s osobnostmi jako Josef Václav Sládek, rodina Palackých, Náprstků nebo Riegerů.

Začátky Zdenčiny umělecké dráhy směřovaly k malování, a její rodiče ji podporovali ve studiích u slavné Amalie Mánesové. Brzy se její mimořádný talent projevil a vedl ji k dalším studiím u Antonína Chitussiho. Její rozhodnutí věnovat se malířství jako životnímu povolání bylo pevné, ačkoliv se na chvíli váhala mezi malířstvím a zpěvem. Romantické vztahy s významnými umělci, jako byli Antonín Chittussi, Julius Zeyer nebo Vilém Mrštík, formovaly její osobní i umělecký život.

Zdenka Braunerová byla silně ovlivněna pobytem v Paříži v letech 1881–1893, kde navštěvovala soukromou akademii Collarossi a setkávala se s významnými francouzskými umělci. V Paříži také navázala trvalá přátelství a inspirovala francouzské umělce k pochopení české kultury. Po návratu do vlasti tvořila zejména v Roztokách u Prahy, kde měla ateliér v tzv. Braunerově mlýnu.

Zdenka Braunerová zemřela 23. května 1934 ve svém milovaném městě Praze a je pohřbena na Vyšehradském hřbitově. Její odkaz spojený s láskou k vlasti, umění a přátelstvím s významnými osobnostmi české a francouzské kultury zanechal trvalý otisk ve světě umění.