Olej na kartonu, 1922, 50 × 69 cm, nesignováno. K dílu je přiložen posudek PhDr. Karla Srpa a restaurátorský posudek Mgr. Davida Franka. 

Předkládaný obraz Dalmácie představuje mimořádnou a vzácně dochovanou ukázku nejranější malířské tvorby Toyen, jedné z nejvýznamnějších osobností českého a evropského moderního umění. Dílo pochází pravděpodobně z roku 1922, z období autorčiných cest na dalmatský ostrov Korčula, tedy z doby, kdy teprve formovala svůj osobitý výtvarný projev a dosud nevstoupila na českou uměleckou scénu. Právě s těmito cestami je podle tradovaného podání spojováno také její setkání s Jindřichem Štyrským, budoucím celoživotním uměleckým souputníkem. Přestože obraz ještě nenese charakteristické znaky pozdější surrealistické tvorby, prozrazuje již mimořádně vyhraněné výtvarné cítění. Pohled na přímořskou krajinu s červenými střechami domů, vzrostlým stromem a klidnou mořskou hladinou je vystavěn na promyšlených vztazích geometrických tvarů, barevných ploch a organických forem. Jemná, kultivovaná barevnost spolu s výrazným kompozičním zjednodušením dokládají autorčino časné směřování k moderním výtvarným principům. Již v tomto raném díle se projevuje její mimořádný cit pro kompozici, vztah hmoty a prázdna i subtilní barevné nuance. 

Obraz byl odborně posouzen PhDr. Karlem Srpem, předním znalcem díla Toyen a autorem její zásadní monografie. Ten ve svém posudku jednoznačně potvrzuje autorství Toyen i přes absenci signatury, která není u jejích raných prací neobvyklá. Dílo zasazuje do souvislostí její dalmatské tvorby počátku dvacátých let a upozorňuje na jeho mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu. Ve svém posudku Karel Srp uvádí: „Raný, velmi působivý obraz Toyen, dodatečně nazvaný Dalmácie, [...] lze považovat za významný objev, který podstatným způsobem dokresluje malířské počátky Toyen, jež byly známy pouze v obrysech.“ 

Zcela výjimečná je rovněž provenience obrazu a příběh jeho dochování. Dílo pochází přímo z rodinného okruhu samotné autorky Toyen, v němž bylo uchováváno po celé generace. Podle dochované rodinné historie byl obraz během druhé světové války získán jedním z příbuzných výměnou za pouhého půl kilogramu kávy. Tento dnes až neuvěřitelný příběh připomíná dramatické poměry válečných let, kdy se umělecká díla mohla stávat předmětem směny za základní životní potřeby. Od této válečné výměny obraz nikdy neopustil rodinu svého tehdejšího nabyvatele a po více než osmdesát let zůstával uchován v soukromí, stranou širší pozornosti umělecké veřejnosti. Tato nepřerušená rodinná provenience, navíc přímo spojená s příbuzenstvem samotné malířky, představuje mimořádně cennou součást historie díla. 

Význam obrazu Dalmácie nespočívá pouze v jeho autorství a pozoruhodném osudu, ale především v jeho přínosu k poznání dosud jen částečně zmapovaných malířských počátků Toyen. Dílo vzniklo krátce před jejím veřejným vstupem na uměleckou scénu na podzim roku 1923 a představuje důležité svědectví o formování jejího výtvarného jazyka. Jak zdůrazňuje Karel Srp, obraz dokládá, že Toyen již v této době disponovala mimořádným talentem, který přesahoval její generační vrstevníky. Jeho znovuobjevení tak významně obohacuje naše poznání rané tvorby umělkyně, která se v následujících desetiletích stala jednou z klíčových osobností evropského surrealismu. 

Mimořádný sběratelský potenciál předkládaného díla podtrhuje také pohled na aukční trh s ranou tvorbou Toyen. Pro zajímavé srovnání lze uvést obraz Továrna z let 1920–1922, který byl v březnu 2023 vydražen za 3 050 000 Kč bez aukční provize. Obě díla pocházejí z mimořádně raného období autorčiny tvorby, které je dnes ceněno nejen pro svou vzácnost, ale také pro zásadní význam při poznávání výtvarných počátků Toyen. Dalmácie představuje mimořádnou sběratelskou příležitost – vzácné rané dílo Toyen s odborně potvrzeným autorstvím, výjimečnou rodinnou proveniencí a pozoruhodným příběhem dochování. Obraz, jehož význam dalece přesahuje samotnou výtvarnou kvalitu a který přináší nový pohled na počátky tvorby jedné z nejvýznamnějších českých umělkyň 20. století.

Toyen, známá též pod svým skutečným jménem Marie Čermínová, se narodila 21. září 1902 v Praze. Je považována za významnou česko-francouzskou malířku a jednu z představitelek evropského surrealismu. Navzdory tomu, že většinu svého života strávila v Paříži, je považována za klíčovou postavu české kultury a umělecké avantgardy 20. století.

Už v mládí opustila Toyen svůj domov a pracovala v továrně na mýdlo na Žižkově. Vzdělání v oblasti dekorativní malby získala na Uměleckoprůmyslové škole pod vedením profesora Emanuela Dítěte ml. Ve 20. letech 20. století spolupracovala s umělcem Jindřichem Štyrským, s nímž se setkala během léta v roce 1922 na ostrově Korčula. Jejich spolupráce byla tak úzká, že vyhlásili svůj vlastní umělecký směr - artificialismus.

Toyen se stala členkou různých uměleckých sdružení, včetně Devětsilu, SVU Mánes a Skupiny surrealistů v ČSR. V Paříži se připojila k surrealistické skupině kolem André Bretona a Paula Eluarda. Během druhé světové války se musela skrýt kvůli svým surrealistickým sklony a také pomáhala ukrývat surrealistu židovského původu, Jindřicha Heislera.

Po válce se Toyen vrátila k veřejnému vystupování, ale v roce 1947 opustila Československo a přestěhovala se natrvalo do Paříže. Ačkoli se její umělecká tvorba zachovala ve svém specifickém a originálním stylu, v posledním desetiletí svého života se stávala stále osamělejší.

Toyen zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži. Její dědictví jako ženy v doméně české avantgardy, která překonala tradiční genderové bariéry, a její umělecká tvorba zůstávají aktuální a významné v kontextu evropského surrealismu a české umělecké historie.