Basic info
| signatura | signováno vpravo dole |
| technika | olej na plátně |
| rozměry | 54 x 88 cm |
| rám | rámováno |
| zachovalost | dobrý |
| další info | Vystudoval Umělecko průmyslovou školu v Praze, byl žákem profesora Ženíška, studoval také sochařství u profesora J.V.Myslbeka. Po 4 letech odešel do ateliérů Pirnera a Sequense. V roce 1893 musel narukovat, z kasáren v Tridentu však zběhl a protloukal se Itálií. Poté pobýval v Paříži, kde se živil ilustrováním časopisů. První zakázky prý získal tak, že mu je přenechal malíř Luděk Marold, který sám byl zavalen prací. Spolupracoval také s Mihálym Munkácsym, později asistoval Albertu Besnardovi při realizování maleb v Comedie Francaise a v Petit Palais. V roce 1900 obdržel na světové výstavě v Paříži čestné uznání za podobiznu své sestry. Výstav v Salonu se zúčastňoval pravidelně a jeho díla byla kupována do státních francouzských sbírek. V roce 1902 byl členem Rodinova doprovodu při jeho návštěvě Prahy. Po návratu do vlasti se v roce 1908 usadil nejprve v Nymburku a poté se přesunul do Prahy. Jeho pojetí ilustrací a žánrových výjevů bylo blízké Luďku Maroldovi. Ve svých portrétech, náboženských a historických výjevech navazoval jednak na současníky, přední představitele akademické a historizující malby v Evropě, jednak na staré mistry. Mondénní efektnost a koketnost jeho pařížských děl byla střídaná kompozicemi akademické ukázněnosti, inspirované malířstvím renesance a baroka. |
About
Múza
| signatura | signováno vpravo dole |
|---|---|
| technika | olej na plátně |
| rozměry | 54 x 88 cm |
Author
Jan Dědina byl český akademický malíř, grafik, ilustrátor žánrových obrázků v časopisech a autor spisů o umělcích. Narodil se 1. září 1870 ve Strakách na statku č. 3 v početné rodině sedláka Jana Dědiny a jeho ženy Kateřiny. Svá výtvarná studia absolvoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl žákem Františka Ženíška, a na Akademii výtvarných umění v malířském ateliéru Maxmiliána Pirnera a v sochařském ateliéru u Josefa Václava Myslbeka.
Po ukončení studií byl nucen narukovat do rakouské armády, ale dezertoval do Francie. V Paříži se usadil a začal rozvíjet svou uměleckou kariéru. Stal se oblíbeným portrétistou akademického verismu období Belle époque a secese. Účastnil se pařížských Salonů a spolupracoval s významnými umělci, jako byli Albert Besnard, Luďek Marold, Alphonse Mucha a Auguste Rodin.
V roce 1909 se vrátil do Čech po patnácti letech na základě amnestie. Usadil se v Praze–Bubenči, kde žil s rodinou. Jeho umělecká tvorba se nyní zaměřovala na národněobrozeneckou tematiku, ačkoliv se odmítal připojit k moderním uměleckým směrům. Po druhé světové válce, během nacistické okupace a po smrti manželky Jeanne Anceaux v roce 1943, se trvale usadil v Tatobitech v Českém ráji. Zde našel inspiraci pro mnoho svých obrazů.
Jan Dědina měl celkem sedm dětí. Mezi jeho potomky patří syn Jan Dědina, historik a autor středoškolských učebnic dějepisu, a syn Ivo Gabriel Dědina (známý v cizině jako Yvo Gabriel Dédina d'Anceaux), hudební skladatel, filozof a ekolog.
Po razii gestapa v pražském bytě Dědinových a po druhé světové válce strávené v Tatobitech zemřel Jan Dědina 14. ledna 1955 v Tatobitech. Jeho pozůstalost, včetně osobního fondu obsahujícího například rukopis rodinných vzpomínek dcery Ludmily, je uložena v Archivu Národní galerie v Praze.





![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/2801.jpg?v=2)
