Autorské sklářské dílo významného českého umělce Bohumila Eliáše, představující poetickou kompozici s názvem Domov motýlů. Objekt zaujme výraznou barevností a čistou, architektonicky působící formou, typickou pro Eliášovu tvorbu.

Dominantní modrý tvar vytváří rámec pro vrstvené skleněné segmenty v jemných odstínech zelené a žluté, v nichž jsou zakomponovány stylizované motivy motýlů. Práce se světlem, průhledností a barevnými plochami dodává dílu hloubku a proměnlivý vizuální efekt v závislosti na úhlu pohledu.

Eliáš patří mezi klíčové osobnosti českého studiového skla, jeho díla jsou zastoupena ve významných sbírkách doma i v zahraničí. Tento objekt je ukázkou jeho schopnosti propojit výtvarnou citlivost s technologickou precizností.

Materiál: Malované lepené sklo
Rozměr: výška 55 cm, šířka 38 cm

Výrazný sběratelský kus vhodný pro milovníky moderního českého skla i jako solitérní designový prvek do interiéru.

Bohumil Eliáš mladší (* 1. dubna 1980 v Praze) je český sochař, malíř a sklář. V letech 1979–1980 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově a v letech 2001–2007 pokračoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru figurálního sochařství profesora Jana Hendrycha. Je členem Spolku výtvarných umělců Mánes a skupiny Rubikon.

Ve své tvorbě se věnuje malbě, práci s plochým sklem, taveným skleněným plastikám a sochařskému vyjádření v kameni i moderních materiálech. Jeho tvorbu charakterizuje introvertní poetičnost a snaha o osobní výraz prostřednictvím jednoduchých forem a harmonických kompozic. Skleněné plastiky Bohumila Eliáše mladšího jsou známé jemnou barevnou modelací a prací se světlem, která v nefigurativních tvarech vyvolává pocit vnitřního napětí a tajemství. V malbě pracuje s abstraktními útvary, úspornou barevností a rytmem linie, často inspirovaným krajinou a architekturou.

Jeho díla jsou zastoupena v domácích i zahraničních sbírkách, například ve Východočeském muzeu v Pardubicích, v Musée de Design et d’Arts Appliqués Contemporains v Lausanne a v Glasmuseum Ernsting Stiftung v Coesfeldu.