V díle „Déšť“ z roku 1942 se Bohumír Dvorský představuje jako mistr lyrického realismu s výrazným expresivním cítěním. Malíř zde zachycuje skupinu lidí krčících se pod deštníky v deštivém městském prostředí, přičemž těžištěm obrazu není konkrétní místo, ale samotná atmosféra okamžiku.

Pastózní, energicky vedený tah štětce a bohatá struktura barev vytvářejí dojem pohybu a vlhkosti – jakoby se déšť rozplýval přímo na povrchu plátna. Paleta teplých i chladných tónů, s převahou hnědavých, fialových a olivových odstínů, umocňuje melancholickou náladu i lidskou soudržnost tváří v tvář nečasu.

Dvorský zde mistrně spojuje figurální motiv s téměř impresionistickým zachycením světla a pohybu. Výsledkem je obraz, který zprostředkovává nejen vizuální, ale i citovou zkušenost – tichý dialog mezi člověkem a krajinou, mezi trváním a pomíjivostí.

Bohumír Dvorský se narodil 21. října 1902 v Paskově. Byl to český akademický malíř. V roce 1924 se stal žákem Akademie výtvarných umění v Praze v ateliéru krajinomalby Otakara Nejedlého. Během studií hodně cestoval a po studiích přesídlil na Moravu. Největší vliv na něj měli Julius Mařák a Paul Cézanne, maloval okolí Ostravy a obrazy se sociální tematikou, na Hané se věnoval námětům kytic a lidovým tématům. Vystavoval mnohokrát také v zahraničí, v roce 1940 na Biennale di Venezia v Benátkách, v roce 1948 v Riu de Janeiru a Helsinkách či v roce 1949 ve Stockholmu. Roku 1971 mu byl udělen titul národní umělec. Zemřel 11. ledna 1976 v obci Svatý Kopeček.