Monumentálně působící skleněný objekt Bohumila Eliáše pracuje s kombinací transparentního modrozeleného skla a výrazné architektonické konstrukce v dolní části. Ústřední kruhová masa skla vytváří dojem otevřeného prostoru či pomyslné brány, do níž je vložen reliéfní motiv dvojice organických tvarů. Kontrast chladné transparentnosti skla s tmavou, téměř industriálně pojatou základnou dodává dílu výrazné napětí. Geometrické a architektonické prvky se zde propojují s měkčími organickými formami a vytvářejí symbolickou kompozici evokující přechod, spojení dvou světů a motiv mostu. Dílo je výraznou ukázkou autorského skla Bohumila Eliáše, v němž se spojuje sochařské uvažování, práce se světlem, transparentností a architektonickou konstrukcí. Atraktivní sběratelský objekt s výrazným prostorovým účinkem.