Abstraktní kompozice Jaroslava Vožniaka pracuje s výrazným kontrastem sytě červených organických tvarů a světle zeleného podkladu. Jednotlivé plochy se vzájemně prolínají a vytvářejí dynamickou, vizuálně intenzivní strukturu, v níž se střídá napětí mezi plností a prázdným prostorem. Autor využívá redukovanou barevnost a výraznou plošnost, díky nimž kompozice působí současně dekorativně i energicky. Nepravidelné tvary mohou evokovat přírodní struktury, buněčné formace či fragmenty figurálních motivů, přičemž výsledný výraz zůstává jednoznačně abstraktní. Dílo představuje charakteristickou ukázku Vožniakovy experimentální tvorby, v níž se propojuje výrazná barevnost, organická forma a zájem o strukturu obrazové plochy.