Basic info
| technika | Suchá jehla na papíře |
| rozměr | 46 × 21,5 cm (rozměr samotné tiskové plochy) |
About
Signováno a datováno tužkou vpravo dole „Libor Wagner 68“. Vlevo dole doplňující autorský přípis tužkou „autorský tisk / suchá jehla / „Most v Troji““.
Stav: Grafický list v původním zachovalém stavu, tisková plocha čistá bez plošného poškození. Adjustováno v široké světlé paspartě pod sklem a jemně profilovaném stříbrném rámu. Spodní okraj pasparty vykazuje výrazné zažloutlé skvrny od starého zatečení vody (vlhkosti), samotný grafický list je v pořádku.
Mimořádně rafinovaná, snově a lyricko-kubisticky komponovaná suchá jehla z roku 1968 představuje špičkovou ukázku grafické tvorby významného českého malíře, sochaře a grafika Libora Wagnera. Tento umělec si v průběhu 60. let vybudoval zcela solitérní, těžko zařaditelný styl. Pevný kompoziční řád, inspirovaný Bohumilem Kubištou, v jeho díle plynule prorůstá s hlubokým symbolismem, hudebním rytmem a orientální meditací.
Námětem tohoto rozměrného horizontálního listu je pražský motiv – pohled na tehdejší ikonický most v Troji. Wagner scénu komponuje s geometrickou přísností a současně s hlubokou, tajuplnou melancholií. Ústředním prvkem je mohutný oblouk mostu klenoucí se nad klidnou říční hladinou, ve které se zrcadlí okolní architektura i samotná konstrukce. Levou stranu opanuje snové nábřeží s domem, vodním kolem a stylizovanými kuželovitými stromy, zatímco pravou stranu lemuje linie cesty mizející v pozadí pod korunami starých stromů. Celé kompozici dominuje dokonale kruhové slunce či měsíc na čisté obloze, což je autorův velmi častý kosmicko-meditativní motiv. Mistrná technika suché jehly s jemným sametovým tónem rýh dává vyniknout bohaté škále šedých a černých valérů. Jakožto vzácný, autorsky značený tisk z konce 60. let se jedná o výbornou akviziční příležitost pro sběratele moderní české poválečné grafiky.
Author
Libor Wagner, český ilustrátor, grafik, sochař a malíř, byl umělcem, který se věnoval různým odvětvím výtvarného umění. Narodil se ve Svitavách a studoval na Škole uměleckých řemesel v Brně u Jana Bruknera a později na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze pod vedením Petra Dillingera.
Wagnerův umělecký přínos spočívá v jeho abstraktním přístupu k tvorbě. Jeho obrazy, ilustrace a sochy jsou známé pro své geometrické tvary, které často evokují kosmické motivy. Inspirací pro něj byla také hudba, zejména skladby od Chopina a Bacha. Tato hudební témata se odrážejí v jeho výtvarných pracích, kde pracoval se světelností a experimentoval s vizuálními stupnicemi.
Libor Wagner prezentoval svou tvorbu na mnoha výstavách, kde diváky zaujal svým originálním a expresivním přístupem k umění. Jeho práce jsou důkazem jeho osobního pohledu na svět a umělecký proces, který spojoval geometrii, abstrakci a hudební vlivy. I když již není mezi námi, jeho umělecké dědictví pokračuje ve sdělování jedinečného pohledu na svět prostřednictvím výtvarného jazyka.
Zemřel v roce 1994 v Praze.