Jan Hladík se narodil 21. května 1927 v Praze. Byl českým grafikem, textilním výtvarníkem, malířem a ilustrátorem.

V letech 1942–1944 studoval na Státní grafické škole v Praze u profesorů Vodrážky a Müllera. Poté byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se zaměřil na ateliér užité malby a textilního výtvarnictví pod vedením profesora A. Fišárka. Roku 1947 podnikl se studenty ateliéru poznávací zájezd za uměním do Paříže a Bretaně. Studia ukončil roku 1950 diplomovou prací kolekcí dekoračních látek zhotovených technikou filmtisku.

Po komunistickém převratu v roce 1948 byla rodina Hladíkových pronásledována. Jan Hladík byl povolán na vojnu do pracovního lágru PTP a následně se těžko hledaly zakázky v oboru textilní tvorby. Proto se Jan soustředil na privátní tvorbu grafik, kreseb a keramiky, a občas ilustroval knihy.

Roku 1955 se oženil s Jenny Hršelovou a vrátil se k textilní tvorbě. Pro výstavu nově ustavené Skupiny 7 v roce 1958 utkal první tapiserie s abstraktními motivy. Tvorba autorských tapiserií se stala jeho stěžejním výtvarným projevem od roku 1959.

Jan Hladík byl členem Svazu československých výtvarných umělců od roku 1960 a vystavoval svá textilní díla na různých významných akcích, včetně mezinárodního bienále tapiserie v Lausanne. Roku 1970 poprvé vystavil svou grafickou tvorbu, ale po zásahu režimu byla jeho činnost spolku SČUG Hollar ukončena a výstavní síň uzavřena. Druhá samostatná výstava grafiky se uskutečnila až po pádu komunistického režimu v roce 2002.

Hladíkovo dílo zahrnuje grafiku, kresbu, malbu a textilní tvorbu. Jeho tvorba se pohybuje od kubistických studií a konstrukcí obrazu k abstraktním motivům a nové figuraci. Patří k jeho nejznámějším pracím rozměrné tapiserie, které kombinují různé materiály a expresivní motivy.

Zemřel 3. června 2018 také v Praze.