Provenience: Pravost díla potvrzena manželkou autora.

Naléhavou, existenciální atmosférou prostoupená figurální scéna zachycuje skupinu stylizovaných lidských postav v sevřeném, architektonicky členěném prostoru s ústředním motivem milostného namlouvání. Malíř do střední a levé části této vertikální kompozice zasadil protáhlé, vertikálně komponované postavy s typicky Jírovským výrazem obličeje a hlubokýma, melancholickýma očima, kde gesto ruky naznačuje intimní kontakt. Vpravo a v pozadí ustupují další anonymní tváře a fragmenty městského interiéru či oken, čímž autor vytváří dramatickou prostorovou hloubku a pocit odcizení. Celý výjev podtrhuje expresivní náladu prostřednictvím temnější, tlumené palety hnědých, okrových a šedozelených tónů, jež ostře kontrastují s lokálními záblesky syté červeně a bělavých světelných akcentů na tvářích.

Malířský projev nese velmi uvolněný, pastózní a bytostně expresivní charakter s hutnými nánosy olejového pigmentu, kde je přiznána přirozená dramatická struktura podkladového plátna. Autor buduje objem těl i strukturu tajuplného pozadí pomocí rychlých, bezprostředních a dynamických tahů štětce i špachtle s důrazem na zachycení okamžitého psychologického rozpoložení a vnitřního světla. Práce s odlesky na pastách barvy a hlubokými temnými stíny dává celému výjevu hmatatelnou plasticitu a syrovou atmosférickou věrnost. Použitá technika podtrhuje baladický, hluboce lidský ráz české poválečné moderny 70. let 20. století, což z tohoto díla činí sběratelsky vysoce atraktivní kus od jednoho z nejvýznamnějších zakladatelů skupiny M 57. 

Dílo je adjustováno v původním, jednoduchém lištovém dřevěném rámu s šedavou patinou, který nechává plně vyniknout syrovou barevnost samotné malby. Na rubové straně plátna se nachází autentický, zřetelný a dobře čitelný rukopisný zápis vyvedený autorskou rukou černou barvou, obsahující signaturu „J. JÍRA 74“, původní autorský název díla „DVOŘENÍ“ a rozměry, což stoprocentně potvrzuje autenticitu, jasně datuje vznik díla a dodává mu mimořádný sběratelský i historický význam.

Obraz se nachází v původním, velmi dobrém a čistém nálezovém stavu. Olejové vrstvy na pevném plátně jsou plně stabilní, barevné pigmenty si uchovávají svou původní jasnost a sytost bez stop popraskání či nežádoucího opadávání barvy. Rám nese pouze mírnou, zcela přirozenou patinu dlouhodobého uložení odpovídající jeho stáří.

Josef Jíra se narodil 11. října 1929 v Turnově. Pocházel z rodiny krejčovského mistra. Jeho vzdělání začalo na šperkařské škole v Turnově, kde se specializoval na rytí diamantů. Později pokračoval ve svém studiu na Akademii výtvarných umění (AVU) v Praze, kde byl studentem profesorů Miloslava Holého, Otakara Nejedlého a Vlastimila Rady. Po určité době opustil AVU kvůli své kariéře v lyžování, ale po úrazu se ke studiu vrátil.

Jíra byl známý jako vynikající český malíř, grafik a ilustrátor. Jeho malířská tvorba byla silně ovlivněna prací s drahými kovy a evropským expresionismem. Ve své tvorbě kombinoval vzpomínky, mystiku, přírodu a ruch velkoměsta. V průběhu své kariéry podnikl mnoho cest, během kterých navštívil Sovětský svaz, Paříž, Bejrút, Damašek, Itálii, Francii, Španělsko, Gruzii, Arménii a Kubu. Tyto cesty ovlivnily jeho umění, zejména v používání různých materiálů a technik, jako jsou koláže a asambláže.

V 80. letech 20. století zrealizoval svůj celoživotní sen vybudováním galerie výtvarného umění v Boučkově roubeném statku na Malé Skále, kde shromáždil díla více než 80 českých umělců. Navíc, Jíra obnovil a zdobil kapli sv. Vavřince na Malé Skále sérií obrazů Křížové cesty. Také vytvořil dřevěný Betlém v nadživotní velikosti pro Kryštofovo údolí.

Během své kariéry získal mnoho ocenění, vystavoval svá díla na řadě samostatných i skupinových výstav a byl spoluautorem vitráže pro hotel Intercontinental v Praze. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha galeriích v České republice, na Slovensku a v Puškinově muzeu v Moskvě. V roce 2004 vydal svou monografii.

Josef Jíra zemřel 15. června 2005 na Malé Skále u Turnova, kde prožil mnoho let svého života obklopen přírodou, zvířaty a svým uměním.