#39

Jaroslav Veris
(1900 – 1983)

Zřícenina hradu za soumraku

Jaroslav Veris (1900 - 1983) - Zřícenina hradu za soumraku
Jaroslav Veris (1900 - 1983) - Zřícenina hradu za soumraku
Jaroslav Veris (1900 - 1983) - Zřícenina hradu za soumraku
Jaroslav Veris (1900 - 1983) - Zřícenina hradu za soumraku
#39

Jaroslav Veris
(1900 – 1983)

Zřícenina hradu za soumraku

Technika
Litografie (tisk z plochy v tónu sépie) na papíře
Rozměr
16,5 x 9,5 cm
After auction price
400 Kč
Gallery Prague s.r.o.
Gallery Prague s.r.o.
Starting price: 200 Kč
30. 8. 2026 19:00

Basic info

Technika
Litografie (tisk z plochy v tónu sépie) na papíře
Rozměr
16,5 x 9,5 cm
Interní číslo
39

About

Barevně zklidněný, kompozičně vyvážený a silně atmosférický list přináší poutavou ukázku meziválečného romantizujícího proudu v české grafice. Významný malíř a grafik Jaroslav Veris, žák profesora Preislera, v něm zachycuje monumentální siluetu hradní zříceniny tyčící se na skalnatém ostrohu nad okolní krajinou. Celou scenerii na levé straně obohacuje drobný motiv srpku měsíce na obloze a fragment mostních oblouků v údolí, což celému výjevu dodává tajuplnou náladu přicházejícího večera. Práce vyniká suverénním kontrastem temných linií architektury a měkkých, lazurně působících ploch v hnědavém (sépiovém) tónu pozadí. Autor se vzdává přísného realistického detailu a prostor buduje pomocí zjednodušených tvarových plánů a jemné kresebné zkratky, která dává prvkům objem a hloubku. Tento specifický vizuální projev plně odráží autorovo pařížské školení a jeho hluboký zájem o klasickou italskou a francouzskou krajinu, přetavenou do moderní neoklasické polohy. Pro sběratele meziválečného umění jde o vysoce dekorativní, bezpečně značenou a intaktně dochovanou položku. Volný list na silnějším papíře s jemným okrajovým lemem, vpravo dole přímo v tiskové ploše signováno autorským rukopisem tužkou „Veris“. Dílo v původním, vynikajícím a čistém stavu, tisková plocha i okraje papíru bez jakéhokoliv mechanického poškození či stop opotřebení.

Author

Jaroslav Veris, původním jménem Jaroslav Zamazal, se narodil 10. července 1900 ve Vsetíně.  Byl český akademický malíř, ilustrátor, autor divadelních výprav a publikace o francouzském sochaři a malíři Bourdellovi.

Jaroslav Zamazal studoval v Brně, kde ho ovlivnili pedagogové Bohumil Hnátek a Josef Vydra. Spolu se svým bratrem Josefem studoval na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) od roku 1917.

Během studia na AVU podnikal krátké studijní cesty, zejména do Německa a Rakouska. V roce 1922 podnikl první cestu do Paříže, kde začal studovat na Académie Julienne a navštěvoval přednášky Františka Kupky. V Louvre zkoumal díla starých mistrů, zejména benátských koloristů 16. století, a také se zajímal o Monu Lisu od Leonarda da Vinci. V roce 1928 uspořádal v Paříži vlastní výstavu v Galerii Bernheim-Jeune.

Ve Francii se Jaroslav Veris stýkal s dalšími českými umělci, jako byli František Kupka, Jindřich Štyrský, Toyen (Mariá Čermínová) nebo Otakar Kubín. Také navázal kontakty s významnými umělci, například s Pablem Piccasem, Marcem Chagallem nebo Paulem Kleem.

Během svého pařížského pobytu Jaroslav Veris hledal náměty a inspiraci při svých cestách po Francii (Provence, Cote d'Azure, Saint Tropez a Korsika) i po Itálii (Řím, Florencie, Benátky, Boloň, Ravenna, Janov a Orvieto). Procestoval španělská území, a navštívil i další místa v jižní Evropě, Holandsku a Německu. V roce 1933 podnikl cestu do Maroka a v roce 1936 cestoval (spolu se svojí manželkou) do Alžíru, Tuniska, Egypta a Palestiny.

Po roce 1938 Veris do Paříže již nemohl dále cestovat. Verisova manželka Anne Verisová Zamazalová byla židovského původu. Během druhé světové války prošel Jaroslav Veris dvěma koncentračními tábory (vězněn byl v Terezíně a v koncentračním táboře Klettendorf u Vratislavi). Během věznění v Klettendorfu se seznámil s hercem Vladimírem Šmeralem, kterého zde portrétoval.

Za svoji protiněmeckou činnost byl Jaroslav Veris po skončení druhé světové války vyznamenán dekretem prezidenta ČSSR za odboj proti fašismu. Po válce se nemohl vrátit do Paříže a zůstal natrvalo usazen v Čechách. V totalitním Československu upadl v zapomnění a našel uplatnění ve scénografii a kostýmních návrzích pro divadelní inscenace. V 60. letech 20. století pobýval na Sázavě, kde maloval českou krajinu s náměty z průmyslového prostředí. V roce 1966 zemřela Verisova druhá manželka. Po její smrti se Veris oženil potřetí a z tohoto manželství se mu narodil syn Jaroslav – „Kiku“. V 70. letech 20. století se začaly u Jaroslava Verise objevovat zdravotní komplikace a začal se mu zhoršoval zrak. V roce 1976 podnikl svoji poslední studijní cestu do Paříže a Itálie. Jaroslav Veris zemřel 28. října 1983 v nemocnici v Kutné Hoře.

You might also like

Explore more items from this selection, guaranteed to stimulate your senses and spark your imagination.
Show the entire selection