30. léta 20. století, signováno tužkou vpravo dole „Šíma“. Sběratelsky cenná práce v původním zachovalém stavu, papír nese přirozenou jemnou patinu a drobné stařecké skvrnky odpovídající stáří. Adjustováno pod sklem v široké krémové paspartě a úzkém černém lištovém rámu.

Křehká a vizuálně nesmírně vytříbená grafická práce představuje sbírkovou ukázku z meziválečného tvůrčího období jednoho z nejvýznamnějších a celosvětově nejuznávanějších malířů české avantgardy Josefa Šímy. Tento klíčový člen pařížské skupiny Le Grand Jeu a spoluzakladatel Devětsilu si vybudoval ojedinělé postavení svým přechodem od poetismu a surrealismu k hluboké spirituální abstrakci a světelnému imaginativnímu umění. Předkládaná kolorovaná zinkografie zachycuje subtilní ženský akt v citlivě zredukovaných tvarech, kde autor s naprostou úsporností vyjadřuje ladnost lidského těla. Šíma zde pracuje se sobě vlastní tenkou, křehkou konturovací linkou vymezující tvar, kterou mistrně doplňuje jemným akvarelovým nánosem v tělových tónech a kontrastním tahem pastelově zelené barvy v pozadí. Tento autorsky signovaný, ručně kolorovaný grafický list s doloženou datací do 30. let reprezentuje vrcholnou éru autorovy figurální tvorby a tvoří mimořádnou akviziční příležitost pro náročné sběratele české moderny a mezinárodní avantgardy.

Josef Šíma, často známý i jako Joseph Sima (19. března 1891, Jaroměř – 24. července 1971, Paříž), byl významným českým malířem evropského moderního malířství. I když v Paříži prožil téměř 50 let, s Českem si udržoval pevný vztah. Byl blízko k surrealismu, ale zaměřoval se více na symbolický rozměr obrazu. Ve svém pozdním období vytvořil světelné abstraktní obrazy, které jsou často srovnávány s díly Marka Rothka.

Narodil se v rodině výtvarníků v Jaroměři. Jeho dědeček byl sochař a kameník, zatímco otec učil kreslení na řemeslnické škole a měl zálibu v národopisu. Po maturitě v roce 1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později na Akademii výtvarných umění v Praze. Přestože jeho zájem o výtvarné umění byl silný, krátce studoval i pozemní stavitelství na brněnské technice, což bylo inspirováno jeho zájmem o technický pokrok a literaturu Julese Verna.

Jeho vzdělání však bylo přerušeno první světovou válkou. Sloužil v Haliči, kde byl zraněn, a později byl převelen na italskou frontu. Po válce se vrátil do Brna, kde se zapojil do místního kulturního života a spoluzakládal Klub výtvarných umělců Aleš. V Brně se také připojil k umělecké skupině Devětsil.

V roce 1920 Šíma odešel do Francie, kde zpočátku pracoval jako kreslič vitráží. Po krátkém období v Baskicku se přestěhoval do Paříže, kde se setkal s mnoha význačnými osobnostmi uměleckého světa. Oženil se s Louise-Denise Germainovou a začal se věnovat kreslení a malbě. Získal inspiraci od francouzských básníků, s nimiž často spolupracoval na různých projektech.

I když žil ve Francii, Šíma nikdy neztratil kontakt s Českem. Udržoval vztahy s českými umělci a často se účastnil uměleckých výstav v Československu. Během druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti ve Francii. Po válce se stal poradcem pro kulturní záležitosti na československém velvyslanectví v Paříži.