Ján Mudroch, narozený 28. března 1909 v Senici, byl významný slovenský malíř a pedagog, jehož umělecká kariéra byla poznamenána nejen vlastní tvorbou, ale i pedagogickou činností a účastí ve významných uměleckých společenstvích.

Mudroch zahájil svá umělecká studia u Gustáva Mallého v Bratislavě a později pokračoval v Praze u Arnošta Hofbauera a na Akademii výtvarných umění, kde se seznámil s uměleckými osobnostmi podobných názorů. Spřátelil se s členy slovenského sdružení Generácia 1909, mezi nimiž byli Cyprián Majerník, Ján Želibský a další. Tato umělecká komunita ovlivnila jeho umělecké směřování.

Po návratu na Slovensko v roce 1937 a přerušení studií v důsledku druhé světové války se Mudroch věnoval pedagogické činnosti na různých uměleckých školách v Bratislavě. Po válce, v roce 1946, byl jmenován profesorem na Slovenské vysoké škole technické, kde učil kreslení a malbu. Později se stal klíčovou postavou na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde působil jako první rektor a profesor figurální malby. Mudroch rovněž hrál významnou roli při vzniku Slovenské národní galerie.

Jeho umělecká tvorba prošla různými fázemi a odrážela nejen jeho vývoj, ale i dobové události. Před válkou se věnoval sociálně angažovaným a temnějším obrazům, zatímco v poválečných letech byl blízký surrealismu a slovenskému nadrealismu, přejímaje později prvky poetického realismu. Jeho obrazy zahrnují figurální kompozice, zátiší s květinami a venkovská témata.

Ján Mudroch byl jmenován zasloužilým umělcem v roce 1958 a národním umělcem in memoriam v roce 1968. Jeho odkaz zůstává jako významný přínos k slovenskému výtvarnému umění.

 Zemřel 4. února 1968 v Bratislavě.