Jaromír Jindra, malíř, učitel a ředitel školy v Kunraticích, se narodil 26. března 1895 ve Vacově (Prachatice), Česká republika. Byl autodidakt, avšak strávil krátkou dobu studiem v Praze u Engelmüllera a v kurzech uměleckoprůmyslové školy ve Vídni. Ve Vídni působil pedagogicky i na českých školách a prezentoval svá díla na řadě výstav, včetně vídeňské Sezessi v roce 1928 v Košicích, Bratislavě a Praze. V roce 1929 měl soubornou výstavu ve Vídni (Toman, Chagall).

Jako učitel pracoval před druhou světovou válkou ve Vídni na české škole a byl členem Sdružení česko-vídeňských výtvarníků. Jeho malby z tohoto období byly ovlivněny kubismem a hledáním barevné harmonie. Okolo roku 1935 se před příchodem druhé světové války vrátil do vlasti a usadil se v Kunraticích u Prahy, kde začal pracovat jako učitel a ředitel školy. Po válce maloval středočeskou krajinu a zaznamenával stopy války ve svých cestách na kole (Rakousko, Francie, Anglie, Polsko). Později se zaměřil na malbu ulic Prahy a zachycoval rušný život města i jeho proměny.

Jaromír Jindra se věnoval také malbě zátiší a barevně pestrých kytic, často zachycených do úplného rozpadu květů. Prezentoval svá díla na výstavách ve Vídni, Praze, Berlíně, Kolíně nad Rýnem a Moskvě. Jeho umělecké práce jsou součástí sbírek Národní galerie a dalších krajských a oblastních galerií v České republice. V roce 1980 obdržel titul Zasloužilého umělce. Jaromír Jindra zemřel 23. prosince 1984 v Praze.