Libor Vojkůvka by se podle mnohých zdrojů zařadil mezi naivní malíře. Sám si to ale nemyslel. Říkával, že věci, které maluje jsou naprosto reálné i když jim dává duši trochu po svém. Hudbu považoval za svou velkou vášeň a motivicky se opakuje v několika autorových obrazech. Kromě malování žil i jako dobrodruh a badatel. S oblibou prolézal džungli, kde si prohlížel brouky, papoušky a lístečky rostlin, aby je pak promítl do svých obrazů. Motivy rozvrhoval velice pečlivě, chameleona v pravém horním rohu maloval celý měsíc. Za každým obrazem viděl trochu ze své další cesty, vůni akáciového dřeva a měnil tak tvory, které maloval, za nové druhy, které jel poznávat. Symfonii džungle se rozhodl vysílat prostřednictvím retro mikrofonu, do kterého snad zpívali i jeho oblíbení interpreti. Proto není překvapením, že se ve Vojkůvkově vysílání objevují jeho milovaní obojživelníci, mravenci, brouci, hadi, papoušci a malí noční primáti, kteří projevují svůj hlasový talent zejména po setmění. Obraz V éteru maloval Libor Vojkůvka ve svých 65 letech a považoval ho za jeden z nejlepších obrazů, který kdy namaloval.