Působivé rozměrné dílo s užitím autorovy vlastní techniky chiasmáže je od významného představitele Skupiny 42, Jiřího Koláře. Autor je vysoce ceněn nejen pro svou tvorbu výtvarnou, ale také literární. Z básníka se transformoval ve výtvarníka, slovu dal trojrozměrnou podobu, všední předměty proměnil v báseň. Je autorem mnoha básnických sbírek i dvou divadelních her. Experimenty s prolínáním několika uměleckých rovin v jednom díle ho přivedly k tvorbě jakéhosi fotografického deníku, z kterého se postupně vyvinuly koláže. V nich se osvobodil od jazyka jakožto svazujícího prostředku a dal svým „básním“ nový rozměr - v 60. letech přechází k výtvarnému umění. V tomto případě se jedná o vizuální sonet na Kupkovy lineární a cirkulární kompozice. Výtvarník, autor koláží a asambláží, básník a překladatel, jedna z nejvlivnějších osobností české poválečné kultury a jeden z nejznámějších českých umělců ve světě. Spoluzakladádal Skupinu 42, byl členem UB a skupiny Křižovatka. Signatář Charty 77, v r. 1980 odešel do Paříže a do Prahy se vrátil až v r. 1999. V Paříži byl spoluvydavatelem Revue K. Jeho díla jsou zastoupena např. v NG Praha, Centre G. Pompidou a Galerie Maeght-Lelong Paříž, Museum of Modern Art New York, v Kolíně nad Rýnem, Madridu a jinde. Často samostatně i kolektivně vystavoval, získal řadu ocenění.

Jiří Kolář se narodil 24. září 1914 v Protivíně. Byl synem švadleny a pekaře a své mládí strávil na Kladně, kde se již od svých sedmi let učil pracovat manuálně v rodinné pekárně. Ačkoli začal svou kariéru jako samouk, básník a překladatel, stal se jedním z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století.

Již od konce 40. let podporoval Kolář mnoho výtvarníků a literátů, mezi něž patřili například Alén Diviš, Bohuslav Reynek a Josef Váchal. Byl také blízkým přítelem výtvarníků jako byli Mikuláš Medek, Ladislav Novák a Václav Boštík. V polovině 20. století se začal více soustředit na výtvarné umění, především na koláže, které se staly jeho hlavním vyjádřením.

Kolářovo výtvarné dílo bylo silně ovlivněno jeho poezií, v níž experimentoval s postupy podobnými koláži. Byl také ovlivněn nelineární a víceprostorovou tvorbou autorů jako byli J. Joyce a T.S. Eliot. Na mezinárodní scéně byl uznáván pro své originální a osobité dílo, které představovalo významný příspěvek k československému umění 20. století. V průběhu své kariéry měl více než 300 autorských výstav po celém světě.

V roce 1979 získal roční stipendium v Západním Berlíně a o rok později přesídlil do Paříže. V roce 1982 byl v Československu odsouzen v nepřítomnosti a musel se vzdát svého majetku. Navzdory tomu pokračoval ve své tvorbě a v roce 1984 získal francouzské občanství. Po Sametové revoluci v roce 1989 daroval část svého díla Národní galerii v Praze.

Jiří Kolář zemřel 11. srpna 2002 v Praze. Byl známý svou inovativní technikou koláže a jeho dílo ovlivnilo mnoho generací umělců. Jeho poezie a výtvarné dílo jsou dodnes ceněny pro svůj hluboký význam a originalitu.