Velmi vzácná kubistická váza dle návrhu Vlastislava Hofmana pro výrobní družstvo Artěl zhotovil Graniton, Rydl a Thon, Svijany-Podolí. Jedná se o číslo modelu 5013, dekor B s bílou glazurou a černými žebry. Váza je v podobě dvou jehlanů s vrcholy proti sobě spojených ve čtyřech rozích úzkými žebry s horním pilovitým okrajem. Lit.: Lamarová 19991 / 2006, s. 103; Lahoda 1991 / 2006, s. 299; Český kubismus: Architektura a design, 1991, s. 270, č. k. 212; Nešlehová 2004, s. 109; Artěl: umění pro všední den 1908-1935, 2009, s. 100.

Vratislav Hofman, narozený 6. února 1884 v Jičíně, byl významný český architekt, urbanista, teoretik architektury, malíř, grafik, designér a scénograf. Svou kariéru započal studiem architektury a pozemního stavitelství na ČVUT v Praze, kde se v letech 1902 až 1907 vzdělával pod vedením profesora Josefa Schulze. V roce 1918 se připojil k umělecké skupině „Tvrdošíjní“, kterou tvořili významní malíři, jako jsou J. Čapek, V. Špála, J. Zrzavý, R. Kremlička a O. Marvánek. Společně se věnovali kubistické architektuře.

Hofman pracoval také jako zaměstnanec pražského Stavebního úřadu a spolu s Vladimírem Zákrejskem se podílel na záchraně pražských bastionů v katastru Hradčan. Mezi jeho významné projekty patří Jiráskův a Štefánikův most, lávky na Slovanském a Židovském ostrově, Ďáblický hřbitov a krematorium v Moravské Ostravě.

V oblasti scénografie se Vlastislav Hofman stal jedním z nejvýznamnějších tvůrců. Navrhl přes 400 výprav, z nichž více než 200 bylo pro Národní divadlo v Praze. Jeho práce byla oceněna nejen v Československu, ale i v zahraničí, kde získal mezinárodní uznání na výstavách v Paříži a Miláně.

Kromě praktické činnosti se Hofman věnoval také teoretické reflexi divadelní scénografie a psal články pro různé časopisy, včetně Volné směry, Umělecký měsíčník a Jeviště.

Vlastislav Hofman zemřel 28. srpna 1964 v Praze ve věku 80 let. Jeho významný odkaz zůstává jak v oblasti architektury, tak v oblasti scénografie. Pohřben byl v Urnovém háji strašnického krematoria.