Unikátní křeslo H-221 navrženo Jindřichem Halabalou ve třicátých letech pro Uměleckoprůmyslové Závody v Brně. Po roce 1930 zájem o trubkový nábytek vzrůstat a začal se používat nejen ve funkcionalistických interiérech, ale i pro širší veřejnost. Modernost halabalových návrhů spočívala ve využití pružící vlastnosti ocelové trubky a vytváření konstrukce založené na jediné trubkové linii. Proto v případě modelu H-221 platí, že na základě zahnutých trubkových podpěrách sedák v podstatě levituje. Jeho volba řešení orientace nohou směřujících ve směru od zadní části dopředu byla z důvodu problematiky pérování. Halabala napsal v jednom svém článku: „U dřívějších typů byla pružnost jednostranná. U těchto křesel je konstrukce volena tak, že křesla mají stejné rozpětí pružnosti vzad i vpřed. Tímto se zabránilo pocitu padání, který měl člověk při křeslech pérujících vzad.” Pro Halabalu byl ocelový nábytek lehkou a transparentní alternativou oproti dřívějším dřevěným konstrukcím. Halabalovy nejvýznamnější modely jsou známy z roku 1931, takže jeho práce stály na začátku tohoto nábytkového odvětví a staly se jedinečným a velmi exkluzivním nábytkem svého druhu. V případě nabízeného modelu H-221 ve dvou kusech se jedná o mimořádně vzácný dochovaný exemplář s původním chromováním ve výborném stavu.