Basic info
| Signováno | sign. a dat. vpravo dole: F. Muzika 46 |
| Technika | olej, plátno |
| Rozměry | 66 x 50 cm |
| Datace (rok) | 1946 |
About
Z posudku PhDr. Rey Michalové Ph.D.: Obraz 'Maska III' je originálním, svou kvalitou i skvělou proveniencí sběratelsky cenným, vrcholně imaginativním dílem Františka Muziky, neobyčejně vzdělané a kultivované, lidsky nezapomenutelné osobnosti, jejíž tvorba patří bezvýhradně k české i světové avantgardní výtvarné scéně. Obraz 'Maska III' je mocně lyricky působivým dílem z období, kdy František Muzika definitivně uzavřel obrazovou řadu tragických podobenství válečných let. Mocný příval umělcovy nové tvarové fantazie doslova pohřbil atmosféru bezprostředně minulých dusivých časů, o nichž Karel Teige psal jako o 'sedmi letech bezduché odpuzující maškarády'. To zaznělo v úvodu první poválečné Muzikovy výstavy v Hořejšově galerii v Praze (1946), kde autor představil první menší obraz z cyklu Masek, čítajících ve finále, pokud je mi známo, pět olejů datovaných do let 1944-1947. V předloženém obraze rozvinul František Muzika metodu fantazijní interpretace skutečnosti, založenou v tomto případě na věcné metamorfóze inspirované podobností tvaru. Imaginativní čtení viděného mu umožnilo vdechnout do tvaru uschlého listu tajemnou podobu ženské tváře. Lze hovořit o antropomorfizaci přírody, jež byla dominantním principem již předešlého cyklu 'Českého ráje' (1943-1944). Vlasy fantomatického přízraku ztvárněného na obraze připomínají, jako mimořádně jímavá metafora, šlehající plamen. Obraz tak můžeme číst i 'inverzně': maska s otiskem ženské podoby se žárem plamene mění ve zkroucený ohořelý list, který poletuje nad pustou, strukturálně zvrásněnou krajinou. 'Maska III' Františka Muziky je dílem mimořádné výrazové síly, dílem, které, 'zahaleno rouškou tajemství', 'může fascinovat a uhranout naše budoucí sny svou záhadnou hypnotickou mocí' (Karel Teige).
Dílo 'Maska III' pocházející ze sbírky významného českého architekta Otakara Novotného (1880-1959) je uvedeno v autorově soupisu díla pod číslem 699.
Author
František Muzika (26. června 1900, Praha – 1. listopadu 1974, Praha) byl významným českým malířem, ilustrátorem, typografem a scénografem. Jeho umělecká dráha se odehrála v širokém spektru uměleckých odvětví, a to od malby a ilustrace až po scénografii.
Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v letech 1918–1924 pod vedením profesorů Jakuba Obrovského, Karla Krattnera a Jana Štursy. Poté pokračoval ve studiu na Académie des beaux-arts v Paříži v letech 1924–1925. Tento bohatý akademický základ mu umožnil vyvinout pestrou škálu dovedností.
František Muzika se stal výraznou postavou v uměleckém hnutí Devětsil a následně se připojil k SVU Mánes a Nové skupině. Jeho umělecký rozhled byl značně široký – pohyboval se od kubismu přes surrealismus až k abstrakci. Jeho dílo bylo ovlivněno lyrickým kubismem, magickým realismem a neoklasicismem.
Jeho přínos v oblasti scénografie byl značný – navrhl více než 100 výprav, z nichž 43 byly realizovány pro Národní divadlo v Praze v letech 1927–1947. Tím se stal klíčovou postavou ve vývoji divadelního prostředí.
Vedle scénografie a malby se věnoval i ilustraci, typografii a užité grafice. Jeho ilustrace spojují technickou preciznost s imaginativními náměty. Jeho typografická tvorba byla ovlivněna avantgardními trendy, přičemž často uplatňoval prvky nové typografie.
František Muzika zemřel 1. listopadu 1974 v Praze, zanechav po sobě bohaté dědictví v podobě pestrobarevného uměleckého odkazu, který odráží jeho širokou paletu uměleckých zájmů.