U hadačky - Výtvarně i  obsahově velmi přitažlivá práce česko-německého malíře, talentovaného studenta pražské, vídeňské a  mnichovské Akademie, spadá do specifického okruhu autorových děl zabývajících se okultismem, mysticismem, spiritismem, telekinetikou a  jevy mimo běžně viděný svět. Tato poloha mu už za jeho života přinesla od některých kruhů nepochopení a  odmítnutí. Na druhé straně však zároveň zvyšovala jeho prestiž a  oblíbenost na tehdejším trhu s  uměním. Max, podobně jako řada dalších osobností té doby, byl přesvědčen, že je člověk vzhledem k  vyššímu evolučnímu stupni schopen nejen komunikovat s  duchy, jak dokazují pokusy o  přenos myšlenek např. pomocí média Liny Matzingerové v  jeho ateliéru, ale i  vidět do budoucna. Touto schopností jsou podle samotného autora schopny disponovat speciálně obdařená média, jako jsou kartářky, věštkyně a  v  neposlední řadě hadačky. Právě taková hadačka je zachycena na představovaném obraze, jenž spadá svým námětem do speciálního sociálního a  psychologického žánru. Vyobrazena je zde dáma z  vyšší společnosti (nesjpíše Ernestina Harlanderová, jejíž portrét o  dva roky později Max taktéž vytvořil a  již si také roku 1893 vzal za ženu), které chudá stařena předpovídá budoucnost z  napřažené paže. Zajímavými momenty jsou dále nejen kočka vynořující se ze stínu jako obecný atribut čarodějnictví, ale i  rozvinutý svitek s  tajnými runami, jenž přímo odkazuje k  Maxovu tajnému obrazovému písmu, kterým psal šifrované dopisy o věcech okultních. Sběratelskou atraktivitu díla potvrzuje jeho publikování a  reprodukování v  odborné literatuře (Filip, A.  / Musil, R., edd.: Gabriel von Max, 1840–1915, Plzeň, Západočeská galerie, 2011, str. 172, obr. 229). Při konzultacích posouzeno prof.  R.  Prahlem,  CSc., a  Mgr.  R.  Musilem. Přiložena odborná expertiza PhDr.  Š.  Leubnerové (cit.: „[…] Max byl ve své době jedním z nejpopulárnějších autorů a mnohá jeho slavná díla byla vydávána jako upomínkové fotografie. Také obraz U hadačky vyšel v Mnichově jako dobová reprodukce – Bei der Wahrsagerin, Verlag Photographische Union in München. […]“).