Křižovatka slepých ptáků - Patrně jedna z  nejpozoruhodnějších prací klíčové postavy českého informelu a  jednoho z  nejvýraznějších představitelů české poválečné scény Mikuláše Medka spadá do umělcova velmi silného výtvarného období druhé poloviny 60.  let. V  této době snad možná více než v  kterékoliv jiné byla v  Medkových plátnech patrná naléhavost vlastních pocitů spojených nejen s  tehdejším společenským a  politickým děním, ale také se zhoršujícím se psychickým i  fyzickým stavem. Toto sofistikované a  vysoce senzuální dílo v  sobě nese základní tvarosloví jeho vyzrálé práce, vycházející zde z trojice lineárně umístěných červených koulí, které prorážejí modrou plochu plátna a  zanechávají za sebou nicotnou čerň. Následují tři šipky jakožto základní udavatelé směru, z  nichž hlavní míří dolů, ke společnému čepu, z  nějž vyrůstají hlavy dvou ptáčků, oblíbeného motivu, jemuž se autor věnoval od roku 1967. Vertikální osa pokračuje čtvrtou červenou koulí a  je zakončena černým čtvercem při spodním okraji plátna, který vyjadřuje temný vchod. Celá důmyslně vybudovaná kompozice má pevně daný význam, vycházející ze vztahu křesťanství a  existencialismu, z  meditací o  svaté trojici a  náznaku temného všepohlcujícího hrobu. Právě s  pomocí jednoduchého, avšak hluboce propracovaného tvarosloví dokázal Medek rozehrát natolik sofistikovaný příběh, že je o  něm možné uvažovat jako o  odrazu jeho vlastního vnitřního světa. Atraktivitu již tak velmi působivého plátna podpoří původ ze sbírky hudebního skladatele Jana Kapra, který jej získal přímo od autora. Obraz bude zařazen do umělcovy monografie připravované PhDr.  K.  Srpem. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  Evou Kosákovou-Medkovou, historičkou umění a  dcerou autora. Přiložena odborná expertiza PhDr.  K.  Srpa (cit.: „[…] Tento obraz Mikuláše Medka se vyznačuje všemi rysy, které z něj učinily nejúspěšnějšího českého malíře konce 60. let. […]“).