Tritoni a najády v příboji - Předkládaná práce Beneše Knüpfera, představitele pozdního romantismu a  naturalistického senzualizmu, představuje typickou a  kvalitou celkového zpracování vrcholnou ukázku autorova zralého díla z  doby po roce 1900. Tento bytostný marínista sice spadá do období, kdy tvořila na vrcholu svých sil tzv. generace Národního divadla, ovšem jako solitér, jenž se usadil v  Itálii, neúčastný zásadních veřejných zakázek souvisejících s  národním obrozením, si vytvořil osobitý styl a  osvojil tematiku, která byla v  Čechách vnímána jako svého druhu exotismus. S  tím souvisí i  jeho existenční závislost na způsobu, jímž ho v  průběhu kariéry přijímala výtvarná kritika a  s  ní také spojeném úspěchu či neúspěchu především na výročních prodejních výstavách Krasoumné jednoty i  autorských výstavách posledních let života. Umělecký vývoj na přelomu století však postupoval dynamicky dopředu a  uměnímilovná společnost, především mladá výtvarná generace, měla pro Knüpferovo dílo stále menší a menší pochopení. Po roce 1900 nabývala Knüpferova díla stále monumentálnějšího vyznění. To je přítomné nejen v  rozměrných, výrazně podélně orientovaných plátnech, ale i  v  zachycení širších vodních scenérií, a  především pak v  důrazu na dominantní postavení figurální složky a  v  nově zdůrazněném naturalistickém přístupu při zachycení konkrétních postav. Autorovi Tritoni a najády v příboji jsou dílem přesně tohoto druhu a  patří k  tomu nejlepšímu, co může jeho zralá tvorba nabídnout. Při konzultacích posouzeno prof.  R.  Prahlem,  CSc., a  Mgr.  M.  Dospělem,  Ph.D.  Přiložena odborná expertiza PhDr. Š. Leubnerové.