Čínské znaky - Jedinečná práce Zdeňka Sklenáře je vzácnou ukázkou reflexe jeho první čínské zkušenosti, která měla po polovině 50.  let zásadní vliv na jeho budoucí tvorbu. Sklenář byl znám především jako grafik a  ilustrátor, ale právě v  60.  letech se začal výrazněji prezentovat i  svými plátny. Zpočátku byl ovlivněn romanticko-poetickým vnímáním světa, později se přiblížil surrealismu a  imaginativnímu malířství, jež se v  jeho tvorbě udržely poměrně dlouho. Během tříměsíčního pobytu v  Číně v  roce 1955 se zásadně proměnil jeho výtvarný výraz. Okouzlila ho zejména čínská kaligrafie, která se stala základním stavebním prvkem jeho obrazů. Chápal ji jako výtvarný kód, s  nímž za použití zcela evropské techniky oleje experimentoval a  vytvářel tak vizuálně hluboké abstraktní malby prodchnuté poetikou asijského ornamentalismu. Právě v  předkládaném díle Čínské znaky lze výborně sledovat způsob, jakým se ve Sklenářově tvorbě propojilo abstraktní umění a  čínské znakové písmo. Na první pohled nás obraz vtahuje do chaotické změti barev, skvrn a  čar přímo nabitých životem. Na druhý ovšem již můžeme rozečíst dva znaky, jež se svými jasnými liniemi rýsují zcela znatelně na rozčeřené hladině malby a vnášejí do obrazu hravost i hlubokou básnivost. Obraz daroval majitelce přímo autor v  době její aspirantury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v  Praze, o  čemž svědčí mimo jiné i  přípis na zadní straně. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  R.  Michalovou,  Ph.D.  Přiložena odborná expertiza PhDr.  K.  Srpa (cit.: „[…] Sklenář byl jedním z prvých evropských malířů, který dokázal propojit několik kulturních oblastí, jejichž syntéza přispěla k formulaci nového, otevřeného obrazového prostoru na jedné straně a autonomního znakosloví na druhé. Navázal tím na podněty Paula Kleea, jednoho z nejoblíbenějších umělců v tehdejším Československu. Tento obraz má silné výtvarné kvality, okamžitě dokáže zaujmout a diváka si podmanit. […]“).