Basic info
| technika | komb. tech. (sádra, olej, tuž, grafika) na plátně fixovaném na překližce |
| signatura | UD, |
| Rozměry - výška x šířka (cm) | 99 x 71 |
About
Kosmogonie - Křehce laděná práce z vynikajícího umělcova tvůrčího období skvěle ukazuje jeho kresebné mistrovství ve spojení s citlivě pojatou abstrahující malbou a v tomto případě rovněž s jeho citem pro materiál a hmotu. Anderle, jenž se na umělecké scéně začal výrazněji prosazovat v 60. letech zejména díky úspěchu v zahraničí, byl absolventem pražské Akademie. Grafické školení, které zde absolvoval, se zásadně odrazilo i v jeho pozdější tvorbě. Přestože stylově prošel několika fázemi proměn, signifikantními se pro něj staly technicky náročné, velice precizně zpracované velkoformátové grafiky. Tenká linka, s jakou umně vykresloval lidské tváře, často skrze násobené profily zachycené v proměnách věku a vyvedené do nejmenších detailů, se objevila i v jeho malbách. Představovaný obraz navazuje na jeho cyklus Prostor a čas i dlouhodobé zkoumání nehmatatelných aspektů skutečnosti. Vesmírné mlhoviny a pomíjivost času i prostoru jsou ale v Anderleho práci vždy úzce spjaty s člověkem. V obraze Kosmogonie se k němu vztahuje nejen ženskými profily, ale i otiskem fyzična ve hmotě sádry, jež zbyla na plátně jako skořápka zmizelého života. Obraz je uveden v autorově soupisu díla pod číslem 111/1983 a pochází z pozůstalosti ředitele Galerie Baukunst v Kolíně nad Rýnem Gerda Kermanna, který obraz získal přímo od autora. Při konzultacích posouzeno PhDr. K. Srpem a samotným autorem. Přiložena odborná expertiza PhDr. J. Machalického.
Author
Jiří Anderle se narodil 14. září 1936 v Pavlíkově na Rakovnicku.
V letech 1951–1959 studoval na pražské Vyšší škole uměleckého průmyslu a v období 1955–1961 pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění, kde se zaměřoval na malbu pod vedením Antonína Pelce a grafiku u Vladimíra Silovského.
Již v 60. letech se stal známým, především v zahraničí, a jeho umění se vyznačovalo naléhavým a působivým vyjádřením existenciálních otázek a lidské úzkosti, ať už konkrétní (například válka), nebo obecné a nadčasové (nemoc, stárnutí, samota).
Ve své tvorbě používal techniky kresby a grafiky, které si zdokonaloval během profesionálního působení v Černém divadle v letech 1961–1969. V dalších fázích tvorby se postupně přiblížil abstrakci, zatímco v pozdějším období se vrátil k figurálním a křesťanským tématům. K jeho dílům patří například oltářní obrazy pro Kostel svatého Matěje v Praze. Anderle je zastoupen v renomovaných sbírkách, včetně newyorského Metropolitního muzea a pařížského Pompidouova centra.