Krajina s knihou - Vynikající velkoformátová práce Františka Janouška je vrcholem období jeho dynamického surrealismu, kterou nastoupil v  polovině 30.  let. Zatímco u  většiny českých umělců vliv stylu čerpajícího výtvarné podněty z  lidského podvědomí upevnila až výstava Poesie 32, Janoušek se touto cestou ve svých dílech vydal už na přelomu 20.  a  30.  let. Surrealismus se pro něj stal nejpřirozenějším vyjádřením sebe sama, jeho poznáním i  prožitkem. Uchvacující plátno Krajina s knihou je mementem jeho cesty po Itálii v  roce 1929. Benátky, římské Forum a  Siena se mu staly zdrojem inspirace po několik dalších let. I  v  tomto velkolepém obraze se zrcadlí prožitky ze země, která dala základ evropské kultuře. Jasné bílé světlo, jež celé plátno prostupuje, objímá jednotlivé kousky Itálie, které v  obraze Janoušek shrnul. Torzální tvary lidství, vzdáleně připomínající deformované fragmenty antických plastik, a  z  vejcovitých tvarů vyrůstající zárodky přírody uvádějí jasně specifikovaný prostor obrazu. Na pevninu navazuje malíř vodní hladinou, jež se kdesi před obzorem mění v  kouřící sopku, jejímž průřezem dohlédneme až k  horám v  zadním plánu. Co se může zdát být poslední vzpomínkou na slunnou Itálii, je však také počátkem nové etapy Janouškovy tvorby, ve které se na plátnech zhmotňuje klid a  racionální disciplína. Atmosféra Apeninského poloostrova mu dala dynamiku, jež se během pár let zásadně propsala do jeho malířské práce. Výrazné geometrické linky vyzdvihují vnitřní vztahy a  souvislosti v  obraze, stejně jako navazují na kognitivní disciplíny poznání antické kultury. Nápis „Suarés“ na deskách knihy může odkazovat na knihu Andrého Suarése The Condottieres  Trip to Italy a  v  návaznosti na tohoto průvodce po severní Itálii z  přelomu století znamená symbolické shrnutí všeho, co pro Janouška tato země znamenala a co mu dala. Tento vynikající obraz galerijní kvality lze bez váhání označit za jedno z  nejvýznamnějších děl Františka Janouška, které se dosud na českém aukčním trhu objevilo. Pochází ze sbírky italského historika umění a  sběratele Artura Schwarze. Bylo vystaveno v  Galerii Schwarz v  Miláně v  roce 1969 (kat.  č.  6) a  na výstavě Cesta na Jih, kde je rovněž reprodukováno v  katalogu k  výstavě (Obecní dům Praha, 1999, kat.  č.  104, str. 217). Obraz bude publikován a  zařazen do chystaného soupisu díla v  připravované monografii PhDr.  J.  Vykoukala. Při konzultacích posouzeno prof.  J.  Zeminou a  PhDr.  J.  Machalickým. Přiložena odborná expertiza PhDr.  K.  Srpa (cit.: „[…] Na prvý pohled zaujme svou zřetelnou prosvětleností, s níž autor krátkodobě pracoval, která ještě vylučovala silnou, expresívní barevnost. Obraz shrnuje mnoho motivů, včetně pahorků a moře v pozadí, stejně jako obsahuje i narážku na Vesuv. Důležité je jeho kresebné východisko, jež umožnilo, aby autor pracoval s proplétajícími se trsy významů, založenými na protichůdném pnutí organického a geometrického. […]“).