Zdeněk Hajný se narodil 30. ledna 1942 ve Vsetíně. Byl český malíř, grafik a psycholog, známý svým zájmem o psychologickou problematiku tvořivosti v umění, zejména psychotronickými a mezilidskými fenomény tvůrčího projevu.

Narodil se do učitelské rodiny a od mládí projevoval zájem o malbu. V letech 1956 až 1959 studoval na střední škole ve Vsetíně a malbu u profesora Břetislava Janovského. Poté pokračoval ve studiích na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde dokončil svá ekonomická studia v roce 1964.

Po ukončení studií pracoval v letech 1964–1967 jako ekonom a učitel na Berounsku. Během této doby se věnoval také malování a externě učil psychologii. V letech 1968–1970 působil jako odborný pedagog v Institutu pro vzdělávání pracovníků v zemědělství, kde absolvoval stáž na psychologickém pracovišti v Berlíně. Později studoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal doktorát filozofie.

Hajný byl významným autorem a spoluautorem odborných publikací v oboru aplikované psychologie. Již od poloviny 60. let se věnoval malování jako své zájmové činnosti a od roku 1983 i profesně. Jeho dílo nalezlo uznání a bylo využíváno jako obrazový doprovod vědeckých, duchovních, hudebních a filmových projektech. Získal řadu ocenění, včetně Ceny Prahy 11 pro významné osobnosti a Alliancí S. Dalí International Ceny Salvadora Dalího. Kromě tvorby se věnoval také budování experimentálního terapeutického prostoru Galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného a charitativní činnosti. Zdeněk Hajný zemřel 1. března 2014 v Praze.