Ex libris Lyry Pragensis / Hana Čápová, Josef Dudek, Daniela Havlíčková, Bedřich Housa, James Janíček, Aleš Krejča, Zdeňka Krejčová, Jaroslava Pešicová, Jiří Sozanský, Ctirad Stehlík, Pavel Sukdolák, Karel Vodák. -- Praha : Lyra Pragensis, 1992. -- 12 grafických listů, 2 strany textu. -- (edice Album Lyra). --  Volné listy v semišové etuji.

Poznámku napsal František Dvořák.
O vydání pečoval Zdeněk Křenek a František Špergr.

Vydáno v počtu 200 číslovaných výtisků. Tento výtisk je autorský. 

Jiří Sozanský, český výtvarný umělec narozený v roce 1955, ukončil svá studia na Akademii výtvarných umění v Praze v roce 1973. Tyto období bylo komplikované, zejména vzhledem k nesvobodné atmosféře normalizace, která bránila otevřenému dialogu a kontaktu se světem. Sozanský, ač maloval a kreslil, našel své osobité vyjádření v environmentálních akcích.

Jeho tvorba je charakterizována angažovaností proti společenskému násilí a ideologickému diktátu, který narušuje lidská práva a důstojnost. Umělcovy práce často zachycují lidská traumata vyvolaná dramatickou osudovostí či násilím autoritativní moci. Grafický cyklus Job, vytvořený v letech 1970–71, představuje Sozanského jako tvůrce, jehož hlavním tématem se stala figura.

V druhé polovině sedmdesátých let objevil Sozanský nový způsob vyjádření: environmentální akce. První taková akce se uskutečnila v Terezíně, kde umělec reagoval na prostředí bývalé Malé pevnosti (1976). Sozanský vytvářel expresivní plastiky, umístěné do vězeňských cel a dvorů, což se stalo symbolickým vyjádřením drastických momentů v dějinách lidstva.

Od té doby se Sozanský věnoval prolínání různých uměleckých prostředků. Jeho Modely mezních situací (1979) představovaly konstrukce z kovu a sádry, vyjadřující polozbořený prostor s drobnými lidskými figurkami. Terezínská zkušenost inspirovala jeho malbu, kresbu a enviroment, které se staly trvalou součástí jeho tvorby.

Sozanský se vrátil do Terezína ještě jednou v roce 1980 s dalšími umělci, aby vyjádřili svůj postoj k umění jako prostředku sdělení. Následně se věnoval dalším projektům na profesionální úrovni, a po sametové revoluci vytvořil projekty s mezinárodní účastí. Jeho dílo bylo ovlivněno událostmi v Jugoslávii, a vytvořil akce zaměřené proti lhostejnosti vůči tragédii Bosny a Hercegoviny. Jeho malířský cyklus Ground Zero byl odezvou na události z 11. září.

Celé Sozanského dílo reflektuje naléhavou uměleckou reflexi života člověka v osudových situacích, a představuje varování globální civilizace.