L'effroi la joie / René Char ; [ilustrace, 14 suchých jehel] Joseph Sima. -- [Paris], Jean Hugues, 1971. -- 22 stran. -- Volné listy v přebalu.

Vydáno v počtu 90 výtisků. Tento výtisk má číslo 89.

Celá kniha je vytištěna na mimořádně vzácném francouzském ručním papíru Auvergne Richard de Bas. Tento typ papíru se vyrábí tradičními postupy ze 14. století.

V tiráži signováno autorem i ilustrátorem.

Poslední publikace, která vyšla za Šímova života.

Josef Šíma, často známý i jako Joseph Sima (19. března 1891, Jaroměř – 24. července 1971, Paříž), byl významným českým malířem evropského moderního malířství. I když v Paříži prožil téměř 50 let, s Českem si udržoval pevný vztah. Byl blízko k surrealismu, ale zaměřoval se více na symbolický rozměr obrazu. Ve svém pozdním období vytvořil světelné abstraktní obrazy, které jsou často srovnávány s díly Marka Rothka.

Narodil se v rodině výtvarníků v Jaroměři. Jeho dědeček byl sochař a kameník, zatímco otec učil kreslení na řemeslnické škole a měl zálibu v národopisu. Po maturitě v roce 1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později na Akademii výtvarných umění v Praze. Přestože jeho zájem o výtvarné umění byl silný, krátce studoval i pozemní stavitelství na brněnské technice, což bylo inspirováno jeho zájmem o technický pokrok a literaturu Julese Verna.

Jeho vzdělání však bylo přerušeno první světovou válkou. Sloužil v Haliči, kde byl zraněn, a později byl převelen na italskou frontu. Po válce se vrátil do Brna, kde se zapojil do místního kulturního života a spoluzakládal Klub výtvarných umělců Aleš. V Brně se také připojil k umělecké skupině Devětsil.

V roce 1920 Šíma odešel do Francie, kde zpočátku pracoval jako kreslič vitráží. Po krátkém období v Baskicku se přestěhoval do Paříže, kde se setkal s mnoha význačnými osobnostmi uměleckého světa. Oženil se s Louise-Denise Germainovou a začal se věnovat kreslení a malbě. Získal inspiraci od francouzských básníků, s nimiž často spolupracoval na různých projektech.

I když žil ve Francii, Šíma nikdy neztratil kontakt s Českem. Udržoval vztahy s českými umělci a často se účastnil uměleckých výstav v Československu. Během druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti ve Francii. Po válce se stal poradcem pro kulturní záležitosti na československém velvyslanectví v Paříži.