Olejomalba na dřevěné desce.

Na rubu věnování: Příteli Miloši Havlovi dne 26.IV.1945, 21h Vítězslav Nezval. Vespod dobrozdání: Jedná se o pravý obraz Vítězslava Nezvala. Obraz znám, byl namalován v Brně-Žabořeskách na jaře 1945. Je věnován Miloši Havlovi, bývalému majiteli AB Barrandova. Praha, 13. listpadu 1986. Vlastimil Fiala.

V kraji desky jsou patrny stopy od vody ; vpředu vlevo dole je malý kousek podkladu uštípnutý, vzadu vpravo nahoře mimo text též drobně poškozeno.

(Miloš Havel)

Vítězslav Nezval byl významnou osobností českého literárního světa, známým básníkem, spisovatelem a překladatelem. Narodil se 26. května 1900 v Biskoupcích. Jeho život byl plný zajímavých událostí a významných aktivit.

Nezval pocházel z rodiny venkovského učitele a jeho vlastní vzdělání začalo na gymnáziu v Třebíči, které dokončil v roce 1919. Během první světové války byl odveden, ale brzy propuštěn z armády pro nespolehlivost. Později studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, ale studia nedokončil. Během svého života projevoval velký zájem o avantgardní umění a politické dění.

Stal se jedním ze zakladatelů poetismu, nového básnického směru, a podílel se na založení Skupiny surrealistů v Československu v roce 1934. Jeho cesty do Sovětského svazu, Francie, Itálie a Řecka ho ovlivnily a seznámil se zde s řadou významných surrealistů, jako byl André Breton.

Po druhé světové válce se Nezval stal aktivním členem Komunistické strany Československa a jeho tvorba se začala odrážet stylizovaným socialistickým realismem. Mimo literární tvorbu projevoval také zájem o astrologii a měl pověst milovníka žen.

Zemřel náhle v Praze 6. dubna 1958 na akutní zápal plic a následné selhání srdce. Jeho pohřeb se konal s velkými poctami a je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze. Jeho literární odkaz je dodnes velmi ceněn a studován.