Ludvík Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně. Po maturitě na litoměřickém gymnáziu v roce 1938 se zapsal na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale studium dokončil až po válce v Brně, kde získal vzdělání v oboru bohemistiky a germanistiky. Během druhé světové války byl totálně nasazen v Německu.

Po válce se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra a byl aktivní v avantgardních směrech, především v surrealismu. V letech 1968–1970 byl dramaturgem Mahenovy činohry v Brně, ale během normalizace byl z této pozice vypuzen a žil bez stálého zaměstnání v Kunštátu. Přesto nadále pokračoval v literární činnosti, často pod pseudonymem překládal německou poezii.

Ludvík Kundera se věnoval také literární historii, zejména Františku Halasovi, Hansu Arpovi a Bertoltu Brechtovi. Po roce 1989 začal přednášet na katedře germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde působil až do roku 2004.

Zemřel 17. srpna 2010 v Boskovicích a pohřeb se konal v krematoriu v Brně. Urna s jeho ostatky byla pohřbena v Kunštátě.