Může být nákupní taška téma pro obraz? Mohou jím být ryby, konvice na kávu nebo česnek? Leoš Suchan nás ohromil, jak umí tyto „modely“ výtvarně proměnit svou hyperrealistickou malbou. A ty detaily! Marně se snažíme rozlišit, jde-li o oleje na plátně, nebo o fotografie. Leošův mistrovský Dialog nabízí oslovující průhled mezi staletími na zátiší, vytvořené jakoby technikou starých mistrů. K obrazu se s chutí vracíme, a stále jsme se nedobrali všech jeho vrstev. Naše století má ke starým mistrům daleko, ale Leoš svou profesionální dovedností je jim na dotek. Autor je žákem Michaela Rittsteina a má za sebou množství samostatných i skupinových výstav.

Leoš Suchan, umělec spojující abstraktní umění s hyperrealismem, vytváří novou realitu spojením těchto zdánlivě protichůdných přístupů. Zatímco abstraktní umění čerpá inspiraci z mimoevropských kultur a vyjadřuje se prostřednictvím vizuálního jazyka tvarů, forem, barev a linek, hyperrealismus se zaměřuje na detailní zobrazení reality.

Leošova díla zachovávají známé náměty, jako jsou příroda, artefakty a každodenní činnosti. Přestože vytváří experimentální a ultramoderní obrazy, pracuje tradiční olejomalbou, čímž přidává nádech neobyčejnosti k svým dílům.

Hyperrealismus klade důraz na precizní detaily, kdy je vše malováno s věrností a pečlivostí. Příkladem může být obraz Alobal IV, který skvěle ilustruje Leošovu schopnost podat věrnost detailům. I když některá díla mohou na první pohled působit abstraktně, jejich interpretace se může měnit podle pohledu pozorovatele. Například obraz Z vlaku II, inspirovaný fotografií z cesty vlakem, může na první pohled působit abstraktně, ale ve skutečnosti zachycuje okamžik reality, který lze zažít během cestování vlakem. Leoš tak spojuje zdánlivě odlišné umělecké přístupy a vytváří fascinující a víceznačná díla.