Mimořádně kvalitní a sběratelsky atraktivní dílo Vlastimila Košvance představuje figurální kompozici s výrazným mytologickým nábojem. Autor zde mistrně pracuje s pohybem postav, světlem a barevnou harmonií, přičemž celá scéna působí dynamicky, avšak zároveň vyváženě a kultivovaně.

Malba vyniká nadstandardní malířskou jistotou a bohatou figurální skladbou, která přesahuje běžnou autorovu produkci a řadí se mezi jeho výraznější a propracovanější práce. Citlivé modelování postav, práce s drapérií a krajinným pozadím dokládají autorovu zkušenost a schopnost vytvořit dílo s výraznou atmosférou.

Rozměrná kompozice o velikosti 101 × 122 cm (malba), s rámem 125 × 145 cm, působí reprezentativně a má silný dekorativní i investiční potenciál.

Dílo je signováno vpravo dole, opatřeno autorským štítkem na rámu a je adjustováno v dobovém rámu.

Stav malby i rámu odpovídá stáří díla, případné známky opotřebení jsou patrné z přiložené fotodokumentace.

Vlastimil Košvanec se narodil 14. prosince 1887 v Praze. Byl českým malířem, grafikem a ilustrátorem. Po základní škole navštěvoval císařské královské lyceum, kde promoval. Po střední škole se zapsal na Akademii výtvarných umění, kde studoval u profesora Vlaho Bukovace. Později studoval u profesora Vojtecha Hynaise a experimentoval s technikami kresby a malby. Na Akademii získal Košvanec několikrát ocenění jako nejlepší student roku. V roce 1909 se zúčastnil soutěže a získal Hlávkovo stipendium, jedno z nejžádanějších. Umělec se pohyboval mezi mnoha obrazovými styly, včetně realismu, impresionismu, postimpresionismu a symbolismu. Nejúspěšnějším obdobím malířova života byla léta mezi dvěma světovými válkami, zejména od roku 1929, kdy vstoupil do spolku Umělecká beseda. Živil se jako ilustrátor knih a portrétista a byl také autorem satirických kreseb ve známých pražských časopisech.

Meziválečné tvůrčí období umělcova života narušila německá okupace českých zemí, a později byl nucen vyrovnat se s obviněním z kolaborace s protektorátním režimem, za což byl v roce 1947 na osm měsíců uvězněn. V roce 1949, kdy mu zemřeli žena, sestra a dva bratři, vyústily jeho životní problémy v hospitalizaci na psychiatrické léčebně. Později se ujal své švagrové a neteře a snažil se všechny uživit z penze a umělecké činnosti. Zemřel v listopadu 1961 v Praze.