Basic info
| poznámka 1 | Provenience: Obraz pochází ze sbírky Nadace pro současné umění Praha, která koncem 90. let 20. století zakládala svoji sbírku a zaměřila se na díla současných autorů. Nadaci se podařilo získat mimořádnou kolekci špičkových děl, jejichž ceny dnes dosahují mnohonásobku dřívějších cen. Prodej tohoto díla přispěje na rekonstrukci budovy v Praze sloužící jako výzkumné a výstavní centrum nadace. |
| poznámka 2 | Rozměrná malba Lyžař Jiřího Petrboka z let 1992–1996 vznikla v období krátce po ukončení AVU v Praze. V jeho práci v té době převažovala temná malba ve škále černi a šedi, vrstvená a proškrabávaná v hrubé textuře, s výrazně expresivním rukopisem. Tématem maleb byly většinou obyčejné předměty zbavené svého obvyklého kontextu. V průběhu 90. let přešel autor postupně ke groteskně figurální malbě, často s autobiografickými rysy, která kriticky nastavuje zrcadlo současné společnosti a poukazuje na deformovanou lidskou identitu. Člověk je v jeho podání obětí ale i strůjcem stavu dnešní společnosti . Mezinárodní paralelou k Petrbokově kriticky angažované malbě jsou práce bratrů Chapmanů. Jiří Petrbok studoval AVU v Praze v ateliéru prof. Radomíra Koláře a prof. Jiřího Sopka. Po škole pracoval v různých civilních povoláních. V roce 1995 nastoupil jako odborný asistent do ateliéru kresby Jitky Svobodové na AVU, který v současné době vede. Ve Veletržním paláci Národní galerie probíhá 22. 8. – 2. 12. 2018 výstava Jiřího Petrboka s názvem Hořící srdce. |
About
Author
Petrbokova tvorba neustále balancuje na hraně fyzického prožívání a imaginace. Její silně autobiografický charakter se odráží v motivech rodiny, přátel, vlastního těla a osobních zkušeností, stejně jako v obrazech čerpajících z podvědomí, historie, populární kultury nebo apropriace významných vizuálních tvůrců. Civilní a důvěrně známé situace autor posouvá do surrealistických, groteskních a často znepokojivých poloh, v nichž se lidské tělo deformuje, proměňuje a uniká své běžné podobě. Nakonec divák sleduje důvěrně známý obraz, který se však vzpírá logice… jako by se realita nepatrně, ale zásadně posunula.
Autoportrét u Petrboka není stabilním obrazem vlastní identity, ale spíše prostorem jejího neustálého převlékání a proměny. V aktuální výstavě Deník pacienta jej DOX představuje jako „proměnlivé, neustále zpochybňované ‚já‘“ – jako subjekt, který se objevuje v podobě hybridu, role, znaku nebo těla vystaveného tlaku okolního světa. Identita se zde nestává něčím, co lze jednou provždy odhalit, ale něčím, co se průběžně konstruuje, brání, maskuje a znovu rozpadá. Petrbokův obrazový svět tak zůstává osobní, aniž by byl pouze intimní: vlastní zkušenost se v něm neustále střetává s dějinami, společenskými očekáváními, uměleckými vzory i obecnější zkušeností člověka se světem.
Jiří Petrbok patří k výrazným osobnostem současné českého současného umění. V letech 1984–1990 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Radomíra Koláře a Jiřího Sopka. Od roku 1995 na AVU působil jako odborný asistent v ateliéru kresby Jitky Svobodové, který následně také vedl. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy a dalších veřejných i soukromých sbírkách v České republice i zahraničí. Ze samostatných výstav lze zmínit například výstavu Airmaxxx 62 v pražské DSC Gallery v roce 2022, výstavu Hořící srdce v Národní galerii Praha ve Veletržním paláci v roce 2018 či aktuální výstavu Deník pacienta v Centru současného umění DOX, která prostřednictvím tématu autoportrétu představuje Petrbokovu tvorbu od 90. let po současnost.

![[object Object]](https://cdn.livebid.cz/authors/12499.jpg?v=3)