Pojem místa a míst se v mé práci začal objevovat zřejmě od počátku 80. let a měl několik významových poloh. Asi nejdříve uvědomováním si nějakého místa jako svého druhu okamžiku zastavení, ozřejmění nějaké situace v krajině a také „místa postavy“ nebo místa definovaného postavou (Za sloupem, Místo/Koupání…), dále s lokací místa prostřednictvím nějakého fragmentu (věci, krajiny…). Záhy jsem si začal uvědomovat pojetí místa ve smyslu jeho aktuálního ustavení v prostoru (v prostředí, uprostřed!). Jednak prostřednictvím objektu (sochy), definujícímu místo a prostor kolem sebe zpravidla ze své podstaty, jednak ve vztahu k objektovosti (závěsného) obrazu, jejíž důležitost pro mou další práci se stávala stále důležitější. Tato skutečnost, a vzápětí zkušenost z tvorby vlastních objektů (Místo/Kůl, Kout, Klenba, Práh, Dvě místa/Spojení…), se propojila s vlastně již od počátku 80. let vznikajícími pracemi na papíře, tedy nejen kresbami, ale i perforovanými (vyřezávanými) papíry, začasté s motivy lidské postavy nebo nějaké „situace věci“. Petr Veselý, 3. 10. 2021 Obraz s názvem Rány místa (1988–1989) představuje ranou ukázku práce brněnského malíře Petra Veselého, na jejíž východiska autor ve své další tvorbě kontinuálně navázal a soustředěně rozvíjel. Příznačné pro toto období je používání šedých a hnědých valérů, zdánlivě špinavých nebarev, jejichž prostřednictvím zachycoval obrysy a namáhavě hledané tvary krajin, předmětů a lidských postav s existenciálním nábojem. Fragmentárně naznačené výjevy obsahují niterně duchovní obsahy, které se, typicky pro Veselého tvorbu, zjevují prostřednictvím nejobyčejnějších předmětů; jsou spojeny s jejich materiální a fyzickou podstatou. Hledání, odkrývání a zobrazování nezjevného a nehmotného patří k celoživotnímu tématu autora. Stejně tak je jím zájem o malbu samotnou, o její vlastní prostředky, postupy a schopnosti vytvářet a prožívat skutečnost.