Vedle ateliérového hutního skla a tavené plastiky se Jaroslav Svoboda od roku 1974 věnoval také řadě realizací v architektuře. Vytvořil přes třicet uměleckých děl, skleněné stěny, světelné objekty, vitráže a další artefakty. Jako profesor a pedagog vedl v letech 1986–1990 Ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1990 založil vlastní sklárnu v Karlově u Škrdlovic. Za svoji sklářskou práci získal řadu ocenění a cen. Jeho dílo je zastoupeno v prestižních mezinárodních sbírkách, např. Corning Museum of Glass, New York, USA, v Kunstmuseum für Kunst und Gewerbe v Hamburku nebo v Kunstsammlung der Veste v Coburgu. V Čechách jsou to sbírky Národní galerie v Praze, Moravské galerie v Brně, Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a v řadě dalších. Obdobné dílo J. Svobody v provedení z topazového skla je součástí sbírek Horácké galerie v Novém Městě na Moravě, která kromě rozsáhlé sbírky autorských děl (větší soubory Františka Víznera, Jaroslava Svobody aj.) obsahuje např. také podstatnou část archivní vzorkovny Škrdlovické sklárny od zestátnění do privatizace. Provenience: ze soukromé sbírky, majitel získal z ateliéru autora.