Strukturální reliéf, okolo roku 1963, olej na plátně, nesignováno, vzadu na plátně označeno razítkem R. KRATINA, opatřeno číslem 8. a razítky ORIGINÁLNÍ DÍLO RADOSLAVA KRATINY (1928-1999), rozměry reliéfu 62 x 50 cm, celkové rozměry s rámem 65 x 53 cm. Provenience: Dílo původně získáno z rodiny autora Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph. D. Z posudku: Předložený obraz „Strukturální reliéf“ je autentickou, ve své abstraktní struktuře velmi vizuálně bohatou, sběratelsky raritní prací Radoslava (Radka) Kratiny, mimořádné tvůrčí osobnosti, jež československé poválečné umění obohatila o zcela originální a konzistentní dílo ve výrazném proudu racionálně orientovaného umění - neokonstruktivismu, který se u nás prosazoval v průběhu šedesátých let zejména v souvislosti se vznikem skupiny Křižovatka (1963), výstavou Nová citlivost (1968) a založením mezinárodně působícího Klubu konkretistů (1967). Kratina vynikl především jako průkopník využití principu variability, kdy divák může ovlivňovat výslednou podobu díla a dokonce ji i dle svého uvážení neustále měnit. Posuzovaný obraz „Strukturální reliéf“ je autorovým vzácným dílem z krátkého období vymezeného především rokem 1963 (resp. ještě počátkem roku 1964), kdy se Kratina soustředil na malbu olejem nebo nitroemailem. Motivicky se u něj v této fázi střídaly figurální motivy s pastózně koncipovanými abstraktními kompozicemi. Právě k druhé zmíněné linii lze předložený obraz přiřadit. Přestože v něm autor ještě nevyužil možnost fixace trojrozměrných předmětů do obrazové plochy (jak zakrátko učinil), již samotné zacházení s barvou vnímal jako reliéfní strukturu (jak dokazují např. také souběžně vzniklá díla „Strukturální reliéf“, 62 x 41,5 cm, 1963; „Strukturální reliéf“, 56 x 40,5 cm, 1963; „Strukturální reliéf“, 82 x 38, 5 cm, 1964, všechna v soukromých sbírkách). Kratina se tehdy ve svém směřování nakrátko přiblížil dobovým tendencím lyrické abstrakce a informelu, s nímž však nesdílel zájem o existenciální dramata. Jeho malířská tvorba, jdoucí ruku v ruce s ohledáváním možností dalších výtvarných metod, pro něj znamenala „výtvarnou činnost bez zábran“. Zkoumané dílo „Strukturální reliéf“ je cennou autorovou ranou prací, jejíž forma vyplývala již tehdy z Kratinova zájmu o uplatnění záměru a náhody, proměny a danosti, což se stalo typickým pro celou jeho další, neokonstruktivně laděnou objektovou tvorbu.