Na poli ve Vojkovicích, rok 1918,  olej na kartonu, signováno a datováno vlevo dole O. Blažíček 1918,  na rubu autorský přípis, rozměry malby ve výřezu pasparty 24 x 31 cm, celkové rozměry s rámem 54 x 62 cm, velmi dobrý stav, viz foto, nepatrně poškozený rám, zaskleno.

Přiložen odborný posudek PhDr. Naděždy Blažíčkové-Horové.

Z posudku: Předložený obraz komorních rozměrů Na poli ve Vojkovicích je nepochybná a krásná práce Oldřicha Blažíčka z roku 1918, jak vyplývá ze signatury na obraze a z malířova štítku na zadní straně kartonu.

Po návratu z vojny v souvislosti s ukončením první světové války maloval Blažíček především v okruhu Prahy, ve Středočeském kraji, například v okolí Veltrus, Dobříše a nebo právě ve Vojkovicích, rovinaté zemědělské oblasti na pravém břehu Vltavy nedaleko Kralup nad Vltavou. Jak vidíme na Blažíčkových už publikovaných krajinných záběrech z té doby, malíře zaujaly různé polní práce vázané na sklizně tam pěstovaných komodit, jahod, chřestu, chmele nebo brambor.

Už v těchto raných dílech Blažíček zřetelně předvedl svůj malířský talent a dovednost zachytit a vyjádřit světelné nálady a atmosférické proměny zobrazované přírody. Od raných děl maloval zásadně v plenéru a vždy konkrétní záběry, které většinou oživoval drobnou stafáží.

Předložený obraz Na poli ve Vojkovicích charakterizují dlouhé a vláčné tahy štětce, výstižná perspektiva a kultivovaná barevnost. Je zdařilou ukázkou Blažíčkova malířského umění.

Oldřich Blažíček se narodil 5. ledna 1887 ve Slavkovicích. V mládí žil v Rožné a v Bystřici a v roce 1904 se vyučil malířem pokojů v Bobrové. O rok později se přestěhoval do Prahy, kde pracoval jako malířský dělník. Jeho akademická dráha začala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval u profesorů Karla Vítězslava Maška, Jana Preislera a Jakuba Schikanedera. Později přešel na Akademii výtvarného umění a studoval pod vedením Hanuše Schweigera. V roce 1913 obdržel Hlávkovo stipendium, díky kterému cestoval do Itálie a Dalmácie.

Blažíček byl známý především jako krajinář, ale také jako malíř architektonických interiérů, zátiší a portrétů. V jeho tvorbě lze spatřit silný vztah k krajině Horácka, ale také zobrazení předjaří s tajícím sněhem nebo architektonických interiérů, jako jsou chrámové interiéry sv. Marka a svatovítské katedrály v Praze. Kromě malby se věnoval i figurálním kompozicím a zobrazoval různá prostředí, od dětských hřišť po cirkusová vystoupení.

V roce 1921 se stal profesorem kreslení a malby na Českém vysokém učení technickém v Praze, kde vedl odborné školení učitelů až do uzavření českých vysokých škol německými okupanty za druhé světové války. Přesto jeho umělecká kariéra pokračovala.

Byl také členem Spolku výtvarných umělců Mánes a jeho díla byla oceněna na mezinárodních výstavách, včetně výstavy v Paříži v roce 1921 a výstav Carnegiho institutu ve Spojených státech.

Oldřich Blažíček zemřel 3. května 1953 v Praze.