About
Zimní krajina s větrným mlýnem, konec 16. století, olej na plátně, rozměry malby 112 x 164 cm, signováno špatně čitelným monogramem JGm, rámováno, celkové rozměry s rámem 136 x 188 cm, restaurováno.
Přiložena fotodokumentace díla v původním stavu.
Konzultováno a posouzeno Doc. PhDr. Josefem Malivou.
Jacob Grimmer byl předním vlámským krajinářem 16. století a bývá označován za pokračovatele Pietera Brughela staršího. Jeho význam však spočívá hlavně v tom, že se odchýlil od tradice imaginární a romantizující krajinomalby často obsahující biblický či mravoličný příběh a směřoval k zachycení reálné krajiny a k respektování atmosferických hodnot, prostorového rozvrhu, živějšího koloritu a tíhnul k celkové autenticitě scény, čímž ovlivnil i mladší generaci malířů. Těchto znaků si zčásti povšimnul i známý životopisec Karl van Mander a Vasari jej považoval za nejlepšího krajináře své doby. Je výmluvné, že jeho obraz krajiny vlastnil (dle posmrtného soupisu majetku) i Rembrandt a jeho učitel Pieter Lastman.
Hodnocené velkoformátové dílo odpovídá způsobu tvorby Jacoba Grimmera, ve které převládaly zimní scenérie z venkovského prostředí. Pracuje se složitou kompoziční strukturou díla, v níž hraje roli i jakýsi repusoárový efekt, při výrazném odsazení temného stromu a větvoví na levém okraji obrazu od vzdáleného pozadí a do žluta prosvětlené oblohy. Za dominantní motiv malby lze považovat větrný mlýn vlevo ve středním prostorovém plánu diagonálně vyvažovaný stavením a stromem v pravé partii malby. Obraz dynamizuje i pohyb postav, například nakročení postavy s bičíkem, která vede koně s nákladem v popředí na levé straně scény a napravo postava debatující s jezdcem, případně i ptáci v letu na obloze. Nejnápadnějším znakem celého výjevu je umělcovo úsilí o plastickou modelaci jednotlivých předmětů prudkými světelnými kontrasty a celkový rozvrh malby do zřetelně odlišených prostorových plánů, přičemž značnou roli tu hraje atmosféra a vzdušná perspektiva, s níž souznívá i klenba oblohy umocněná mračny v popředí.
Fascinující malbu, která patří k autorovým nejrozměrnějším realizacím, považuji za originál, jenž vyšel z dílny Jacoba Grimmera, kde - jak bylo v té době běžné - pracovalo na dílčích výtvarných úkolech pod vedením mistra více autorů.
Author
Jacob Grimmer, předpokládaně narozený kolem roku 1525, byl umělec patřící do generace následovníků Pietera Bruegela staršího. Podle knihy Karla van Mandera Het Schilder-boek (1604) studoval postupně u Matthyse Cocka, Gabriela Bouwense a Christiaena van den Queeckborna, i když od posledně jmenovaných dvou umělců nejsou známa žádná díla. Zřejmě podnikl cestu do Itálie, což je zmíněno v dílech Vasariho (1550) a Guicciardinie (1567).
V roce 1547 se Grimmer stal mistrem cechu svatého Lukáše a působil v městské komoře rétorů. O rok později, v roce 1548, se v Antverpách oženil s Lucií van de Wouwer, s níž měl nejméně čtyři děti. Jejich syn Abel (asi 1570–po 1617) následoval svého otce jako krajinář v bruegelovské tradici.
Jacob Grimmer pořídil v roce 1550 skromný dům na Paddengrachtu v Antverpách a zdá se, že zůstal ve městě až do konce svého života. Datovaná díla Jacoba Grimmera jsou známa od roku 1546 do roku 1589, ale i přes existenci nedávné monografie o tomto umělci je jeho stylový vývoj stále málo známý.
Podobně jako Bruegel maloval Grimmer často krajiny symbolizující Čtyři roční období nebo Dvanáct měsíců a zobrazoval náboženské krajinné náměty, například Babylonskou věž. Byl velmi uznávaný ve své době a často spolupracoval s dalšími umělci, jako byli Marten van Cleve a Gillis Mostaert, kteří dodávali postavy do jeho krajinných scén. Abel Grimmer, syn Jacoba Grimmera, se stal také malířem a pokračoval v tradici svého otce.
